Buddhismus Čisté země jako vaišnavismus

Část druhá: Přední postavení buddhistické tradice Čisté země čili mahájány zatemněna théravádskou buddhistickou dezinformací

Bhakti Ananda Goswami

Z dopisu z neděle 5.5. 2002 Bhakti Anandovi Goswamimu (dopis oddaného byl redigován pro použití v tomto sloupku. Komentáře Bhakti Anandy Goswamiho následují po pasážích z dopisu citovaných v kurzívě):

Milý Bhakti Anando Mahárádži,

přijměte prosím mé pokorné poklony! Sláva Šrílovi Prabhupádovi! Jmenuji se ... Dás. V současnosti žijeme v Rusku a snažíme se organizovat kázání mezi Vietnamci ve Vietnamu a v dalších zemích. Vaše pátrání po souvislostech mezi různými způsoby uctívání Nejvyššího Boha je úžasné! Myslíme si, že vaše objevy souvislostí velmi pomohou v našem pokorném úsilí v pračára-kšétře. Před několika měsíci jsme se vrátili z Indie, kde jsme žili asi 3 měsíce ve vietnamském klášteře v Bódh-Gaji.

Rád slyším o vašem tamním pobytu. Vysoce doporučuji, aby vaišnavové se zájmem o mezináboženské kázání získali zkušenost s ostatními devocionálními tradicemi z první ruky. Mezi bhaktickými tradicemi existuje tolik hlubokých souvislostí, které jen čekají na objevení mezináboženskými vyslanci dobré vůle!

Je zajímavé, že mnoho modliteb k Amitábhovi začíná ,Nam-mo A-Zi-Da-Phat, Lay Čoi Lay Phat,´ což znamená ,Vzdávám Ti úctu, Amitábho, klaním se Pánu, klaním se Buddhovi.´ ,Čoi´ znamená Pán, Bůh, Nebesa. Moderní vietnamské slovo ,mat-troi´ (vyslovované ,mat-čoi´) doslova znamená ,tvář Nebes´ (či Pána).

Svaté jméno Pho, Phos v biblické řečtině (Ježíš Kristus jako nekonečné Světlo Boha je Pho, Phos) je jazykově příbuzné s Bha, Bhas (Amita Bha) v sanskritu, s Fo, Fot v čínštině a s Phat ve vietnamštině. A-Zi-Da-Phat je Amitábha. Phos / Bhas / Fot / Phat znamená ,světlo´ v každé z těchto tradic. Nenábožensky založení učenci náboženství vždy redukují Boha Spasitele Krista / Phos, Krišnu / Bhas či Amita Bhu neomezeného světla na pouhé světské sluneční božstvo / poloboha. Nechápou ,sluneční´ kotouč jako univerzální starobylý hieroglyf pro svaté jméno Hari / Eli atd. nebo že v buddhismu Čisté země Amitábhovo jméno v podobě semenné mantry je Hríh! Amitábhova společná druhá podoba a přezdívka v celé severní oblasti je Amitájus. Ajus znamená ,život´ a má vztah k sanskritskému a hebrejskému Čai, Čajah. Srovnejte toto jméno Boha jako ,živé síly´ či ,věčného života´ (Amit-Ajus) s čínskou všepronikající životní silou ,či´! Ježíš Kristus jako život světa je Zaos. V celé oblasti rozšíření buddhismu Čisté země je Baladéva či Lókéšvara-Višnu ztotožnitelný s Amitájusem v Jeho různých formách. Jako všudypřítomná duše či život vesmíru (Puruša jako Paramátmá) je proto Čai a Ajus v sanskritu (srovnejte Čaitanja - ,živá síla´), Čai nebo Čajah v hebrejštině, Zaos v řečtině, či v čínštině a čoi ve vašem výše citovaném vzývání Amita-Bhy / Amit-Ajuse. Je důležité poznamenat, že v čínském neo-konfucianismu se nachází pojetí Boha jako prozřetelnosti či ,Otce Nebes´ ve vztahu k ,Matce Zemi´. Proto ztotožnění Boha s Nebesy musí být pochopeno v této souvislosti, kdy je tradice buddhismu Čisté země dávána do souvislosti s čínskou formou, tak jako ve Vietnamu.

Slunce bylo také vždy zobrazováno na starobylých bronzových bubnech (ngok-lu: kultura Dong-Son); lac-Vietové byli uctívači slunce. Ve Vietnamu bylo učení Čisté země představováno školou Thao-Duong (čínsky Tsao Tang) za vlády krále Ly-Thanh-Tona (1054-1072). S uznáním různorodosti dostupných metod je Thao-Duong shrnuje takto: ,Ačkoliv můžeš praktikovat buddhismus mnoha způsoby, celkem existují tři hlavní metody: meditace, kontemplace a pronášení Buddhova jména. Metoda meditace nemá žádný pevně daný způsob provádění, a její praktikování je proto obtížné. Nemáš-li osvíceného mistra nebo schopnou mysl, může se tvůj pokrok zastavit uprostřed cesty nebo můžeš zůstat v omylu celý život. Kontemplace je velmi jemná metoda; bez dobrého učitele nebo moudrosti pragjá je obtížné dosáhnout úplného osvícení. Pronášení Buddhova jména (vietnamsky Niem-Phat; japonsky Nembutsu, čínsky Nian-Fo) je rychlá a snadná metoda. Ve všech minulých věcích byli schopni praktikovat Niem-Phat inteligentní i hloupí, muži i ženy. Nikdo se s touto metodou nezmýlí díky použitelnosti čtyř druhů názoru. Můžeš proto odložit obavy a pokračovat s odhodlaným srdcem.´

Neustálé vzývání dokonale milostivého Pána prostřednictvím Jeho svatého jména je samozřejmě v samém srdci buddhistické tradice Čisté země. Je tomu tak proto, že ústředním učením buddhismu Čisté země je Šákjamuniho zjevení spásonosné moci milosti Amitábhy / Amitájuse či Lókéšvary (Jejich emanace ve všech Jeho formách) ze ,Saddharma Pundaríky´ (Lotosové sútry). Ještě konkrétněji řečeno, buddhismus Čisté země učí, že neustálé vzývání svatého jména Amitábha (Hríh) je doporučená duchovní praxe pro tento ,věk konce dharmy´ (juga dharma Kali jugy!). Viz můj citát zesnulého ctihodného čínského buddhistického mistra Hsuan Huy v jednom z dalších pokračování této série.

Jak pravděpodobně víte, obyvatelstvo Vietnamu je většinou buddhistické (mahájána smíšená s různými vírami) a katolické (asi 7 miliónů stoupenců). Vietnamci se nazývají ,Kinh´. Co myslíte - možná je toto slovo odvozeno z ,kinh-nara´? Také věří, že vzešli ze spojení dračího krále Lac Long Kuana (Šéša Nágy?) a nebeské víly Au Ko.

Zmínka o drakovi a nebeské víle je velmi důležitá. V severním buddhismu je nebeskou formou Ananty Šéša Nágy dobrý ,Nebeský drak´ spojovaný s ,Otcem Nebes´. V čínském umění je tento dobrý drak často zobrazován v boji s velmi podobným drakem zla či chaosu. Když Matka Kuan Jin jede na svém mírumilovném ochránci, dobrém nebeském drakovi, lze ji snadno ztotožnit se Šrí Lakšmí v Japonsku. Ve vietnamské tradici, kterou citujete, má toto ztotožnění Šrí Lakšmí neboli Táry / Kuan Jin s Ananta Dévou jako dobrým nebeským drakem jasný vztah k dračímu králi a nebeské víle. Tradiční čínské a japonské podoby Naší Paní na Jejím ,druhovi´ v podobě nebeského draka jsou opravdu krásné. Když jsem studoval tyto věčně bojující kosmické dobré a zlé draky, bylo mi čínskými buddhistickými učenci sděleno, že někdy lze draky rozlišit podle počtu prstů u nohou. Například anabolický (,konstruktivní´) dobrý drak řádu (serafický Kristus / Ananta Déva) může mít odlišný počet prstů u nohou než katabolický ,destruktivní´ drak chaosu (anti-Krist). Tento kosmický boj draků či serafů / sarpa je zmíněn v semitské a biblické tradici jako válka mezi hadím nositelem Boha (Eli) Behemahem a Leviathanem. Semitskému a egyptskému serafu byla připisována podoba jak obrovské egyptské kobry tak (v okřídlené podobě) dračí. Dragon v angličtině má vztah ke slovu Drac a k okřídlené podobě hada zvané Ketos v řečtině. Drug v tibetštině k nim může mít vztah také. Jedna věc je jistá: existuje důležitý vztah mezi řeckým drakem zvaným Ketos (biblicky spojeným se ,Starým drakem Satanem´, který byl svržen z nebes), egyptským úhlavním nepřítelem zvaným Setu a védským Ráhuem-Kétuem, nepřítelem Hariho, bohů a lidstva. Všimněte si, že biblická hebrejská slova pro zlo a hřích jsou hlavně ra a chet, shattath, chata. Srovnejte je s Ráhu-Kétu. Zlo v biblické řečtině je ,kakos´ a existuje mnoho negativních významů u slov s kořenem ,kata´, jako katastrofa, kataklyzma, katachréze, atd. V příběhu Mojžíšovy hadí hole pravý Boží seraf poráží anti-serafy zkažených egyptských kněží. Proto vidíme, že kosmická bitva mezi Kristem a Antikristem je bitvou serafického draka či kobry jako ,nositelem Boha / Eliho´ s drakem chaosu, zla a hříchu. Tento boj draků je univerzální téma v těchto příbuzných starobylých tradicích. V krišnovském vaišnavismu je podoba Baladéva jako mnohohlavého Ananta Šéša Nágy či Vásukiho stejná jako podoba hadího démona Káliji, který se snaží zabít Šrí Krišnu.

Níže vysvětlím trochu více o tomto boji sil personalismu a tvořivé lásky se silami impersonalismu, chaosu a smrti. V historii buddhismu vedl velký předěl mezi původní devocionální spásonosnou formou Čisté země a militantním anatta (ne-já) ateismem théravádistů.

Část 2.2

V jihovýchodní Asii byly mahájánové bhaktické buddhistické dynastie a vládci (Džajavarma v Angkor Vatu, atd.) populární u lidových mas a řídili největší buddhistické stavby, které přetrvaly dodnes. Tento přetrvávající důkaz jasně ukazuje, že ,buddhismem´ v Angkor Vatu v Kambodži bylo uctívání Višnua. Podobné ,buddhistické´ chrámy Višnua lze nalézt po celé jihovýchodní Asii, v Austronésii a na tichomořských ostrovech. V této jihovýchodoasijské oblasti buddhismu, kde měla údajně převládat théraváda (rozšířená ze Šrí Lanky), jako například na Šrí Lance, archeologické a další důkazy svědčí o mahájánovém buddhismu. Například buddhismus ve Vietnamu obsahuje silnou tradici pronášení svatého jména tak jako čínská a japonská tradice Čisté země. Právě tento populární devocionální (bhaktický) buddhismus nacházíme rozšířený po obrovských územích starověkého světa. Můžeme tedy porovnat ikonografii a symbolismus Heru-Asar-Ptaha z Egypta s buddhistickou ikonografií a symbolismem východu a nalézt opravdu úžasné shody a paralely. Široký rozsah dalších důkazů spojuje východní a středozemní formy ,buddhismu´. Například techniky použité v memfiském skalním chrámu a nekropoli v Egyptě lze nalézt ve velkých buddhistických jeskyních v Adžantě a učenci studující texty již dlouho poukazují na podobnosti v egyptské a tibetské takzvané ,Knize mrtvých'.

Ateisté zatemňují pravdu

Tak jako elitářští májávádští bráhmanové v Indii využili svůj mocný vliv, aby překroutili vnímání indických náboženství ve světě, mocní théravádisté překroutili názor světa na buddhismus. Největší skupina takzvaných ,hinduistů´ jsou vaišnavové. Další nejpočetnější skupiny jsou šivaisté a uctívači Déví (šaktové). Ti všichni představují bhaktické, neboli devocionální teistické tradice. Ateističtí a ikonoklastičtí májávádští bráhmanové nikdy nepředstavovali více než nepatrný zlomek obyvatelstva Indie, ale kvůli jejich elitářskému / privilegovanému / mocnému postavení definovali ,hinduismus´ pro ,nehinduistický´ svět. Prakticky v každé západní učebnici heslo ,hinduismus´ popisuje populární exoterický ,polyteismus´ tisíců bohů, z nichž prominentními jsou Višnu, Šiva, atd., a ,vyšší´ či ,esoterickou´ tradici panteismu či monismu, která v konečném smyslu popírá transcendentní realitu ,bohů´ ve prospěch neosobního absolutna, energetického pole či základu neosobní existence zvané Brahman. Paralelní elitářská dezinformační kampaň v buddhismu tvrdí, že mahájána, ,Velký vůz / cesta´, Čistá země, je méně důležitá a pozdější, hinduismem zkažená kacířská verze buddhismu. Skutečností však je, že mahájánová tradice vždy byla převládající tradicí s nesčetnými věřícími po celém východě. Kdysi to bylo hlavní náboženství Číny, Korey a Japonska. Hínájána, neboli ,malý vůz / cesta´, byla většinou elitářská tradice několika málo lidí a nesporně původně většinou omezená na jihovýchodní Asii. Přesto se théravádistům / hínájánistům podařilo definovat ,buddhismus´ světu.

S nejnehoráznějším příkladem tohoto zatemnění skutečnosti a důležitosti mahájány, a zvláště buddhismu Čisté země, jsem se osobně setkal při B.A. studiu (bakalář svobodných umění). Na konci celého kurzu o historii a filosofii buddhismu, v němž nebyla mahájánová tradice zmíněna ani jednou a tibetský buddhismus byl vysvětlen v čistě théravádských pojmech, jsem se zeptal instruktorky / profesorky před celou třídou na toto neomluvitelné opomenutí a překroucení. Její odpověď byla předvídatelná: že je to její třída a že má právo svým studentům předkládat to, co považuje u buddhismu za ,významné´ a ,závažné´! Řekl jsem, že třída tedy měla být označena jako théravádsko-buddhistická a ona měla alespoň uznat existenci mahájánového buddhismu (MB) na začátku. Poznamenal jsem, že ještě v předkomunistické éře v Číně byl mahájánový buddhismus převládajícím náboženstvím. Někteří z čínských ateistů se zaměřili na čínský MB jako na náboženský cíl č. 1 určený ke zničení. Militantní ateisté rozpoznali v MB jádro teistické devocionální tradice, kterou je, a nemilosrdně se ho snažili vykořenit ze srdcí, myslí a životů Číňanů. Tak jako v Tibetu po komunistickém masovém vraždění mahájánových kněží, mnichů a jeptišek a ničení jejich chrámů a klášterů následovala krutá ,převýchovná´ kampaň, která měla ,zbavit masy jejich pověr´. Poté si část zbytku buddhismu v Číně přivlastnili komunisté, aby učil théravádský voidismus, který je v každém ohledu slučitelný s komunistickým ateismem. To se snažili udělat i s tibetským buddhismem tím, že se pokusili určovat či ovládat jeho vysoké lámy.

Všichni svobodní lidé vědí, že komunisté přepsali historii, aby odpovídala jejich světovému názoru a sloužila jejich politické agendě, ale zde v Americe bylo pohoršující vidět, jak byla přepsána historie buddhismu na mé univerzitě, aby se odstranila realita převládající MB tradice! Později jsem zjistil, že instruktorka kurzu a její manžel jsou théravádští ,mistři´, kteří pravidelně učí svoji formu ateistického buddhismu ve svém nedalekém ,jógovém studiu´. Poté, co jsem od ní v průběhu kurzu získával samá hodnocení ,A´, udělila mi konečné hodnocení ,B´ - za to, že jsem si dovolil poukázat na otázku mahájánového buddhismu v jejím kurzu buddhismu! Čekal jsem až do samého konce, abych slyšel jediné slovo uznání toho, že většinová MB tradice vůbec kdy existovala a mé hodnocení bylo sníženo za troufalost s tím přijít. To bylo jediné ,B´ za celé mé univerzitní studium. Nevěděla, že jsem již byl odborníkem na buddhismus a kurz jsem absolvoval jen proto, že jsem potřeboval kredity. Ostatní studenti nebyli nikdy vystaveni pravdě o devocionálním buddhismu, a tak nedovedli odhalit její zaujatost. Bylo otřesné vidět, co jí ve jménu objektivního vzdělávání procházelo. Sledoval jsem, jak očkuje třídu théravádským učením a naprosto přehlíží širší historickou realitu ,severního buddhismu´. Na konci jsem vedl přednášky o buddhismu Čisté země zdarma v restauraci během oběda pro každého zájemce ze třídy této nečestné učitelky. Pro ty, kdo právě prošli její indoktrinací, to bylo skutečné prozření. I když je toto zneužívání vzdělávacího systému tragické, je typické pro stav poznání o ,hinduismu´ a ,buddhismu´ v dnešních západních akademických kruzích. Učí se kurzy hinduismu, které neuznávají vaišnavismus jako historicky a početně převládající tradici Indie či jen jako tradici oddělenou od májávádského brahminismu nebo šivaismu! Asi nejodpornějším překroucením je, že Šrí Krišna v Gítě je velmi často představován jako ,seberealizovaný´ učitel ateistické advaita-védánty: ,Sláva Krišny nespočívá v tom, že byl Krišnou, ale protože byl významným učitelem Védánty. Naše věrnost tedy patří principům a ne osobám.' (Swami Vivékánanda)

Třebaže tento výrok zní odporně, ještě odpornější je, že Swami Vivékánanda je přijímán jako autorita na ,hinduismus´ nesčetnými ,nehinduisty´. V Indii vaišnavové obvykle vědí, kdo je s nimi a kdo proti nim, ale na západě mnoho oddaných padlo za oběť různým formám skrytého impersonalismu kvůli uvažování, že všechno indické či ,hinduistické´ musí být dharmické. Nedávno jsem dokonce viděl propagaci Rámakrišny a Vivékánandy na vaišnavské webové stránce! Oddaní by se měli snažit rozpoznat a pomoci odhalit a oživit původní bhakti, neboli oddanost tradic jako je buddhismus Čisté země, aniž by podporovali impersonalismus a voidismus přijímáním théravádské neboli ateistické májávádské dezinformace.

Ve výše uvedeném dopise oddaný, který mi píše, objevil některé podobnosti mezi vietnamským buddhismem Čisté země a vaišnavismem. Vaišnavští oddaní po celém světě dále přicházejí do styku s historicky spřízněnými bhaktickými tradicemi a pokud mají pokorného ducha a otevřenou mysl, postupně rozvinou kolektivní realizaci, že uctíváme stejného Boha spásonosné milosti. S těmito průkopníky dobré vůle objevíme, že máme společné globální dědictví víry a že naše důvody k jednotě jsou mnohem větší než to, co nás rozdělovalo! Abychom učinili tento objev, musíme při studiu ostatních tradic vždy brát v úvahu zdroj a ptát se Čí Krišna? Čí Buddha? a Čí Ježíš?, a tak oddělit autentické bhaktické tradice od spřízněných zkažených a skrytých forem impersonalismu a voidismu.

1. část
2. část
3. část
4. část
5. část
6. část
7. část
8. část
9. část
10. část

Please support us: