krishna.com | iskconnews.org | bbt.org

Úvod

Úvod
Agnosticismus
Alternativní společnost
Moderní věda
Hinduismus a vaišnavismus
Otázky a odpovědi
Vegetariánství
Univerzální náboženství


První otázky
Zpívání Hare Krišna mahá-mantry
Prabhupáda
ISKCON
Kontakt na ISKCON

Milí přátelé,
nejspíše jste již viděli členy hnutí Hare Krišna zpívat a tancovat na ulicích nebo jste byli požádáni o příspěvek za knihu nebo časopis. Mohli jste nás také vidět v televizi nebo o nás číst v novinách. Kolikrát jste se sami sebe zeptali: Kdo jsou? Proč se oblékají tímto způsobem? V co věří? Proč neustále zpívají? Kdo je Krišna?

Abychom Vám umožnili nás lépe poznat, chceme Vám hnutí Hare Krišna ukázat zblízka a říci Vám, kdo jsme. Pravděpodobně budete překvapeni zjištěním, že k tomu, abyste mohli být součástí hnutí Hare Krišna, nemusíte nosit tradiční oděv ani změnit svůj účes či vyznání. Objevíte, že vědomí Krišny je mnohem více než náboženství. Je to duchovní, univerzální, časem prověřený proces umožňující dosažení vnitřního štěstí, spokojenosti a vyššího vědomí.

Hnutí pro vědomí Krišny seznamuje nejširší veřejnost s duchovní realitou a kulturou, která z ní pochází. To jej činí zcela jedinečným. Když hovoříte s oddaným z hnutí Hare Krišna, jíte duchovní jídlo podávané v našich restauracích, účastníte se nedělního festivalu v chrámu, čtete některou z našich knih nebo zpíváte "Hare Krišna" alespoň jednou, vaše vědomí se změní. A tato duchovní změna vědomí je klíčem ke zlepšení kvality života na této planetě.

Michael Grant (Mukunda Goswami)

První otázky

Mike Robinson: Můžete mi říci, v co věříte - jaká je filozofie hnutí Hare Krišna?

Šríla Prabhupáda: Ano. Rozvoj vědomí Krišny není otázka víry - je to věda. Prvním krokem je poznat rozdíl mezi živým a mrtvým tělem. V čem spočívá? Když někdo zemře, duše, neboli živá síla, opustí tělo, a to se proto nazývá "mrtvé". Jsou zde tedy dvě věci: toto tělo a živá síla v něm. Hovoříme o živé síle v těle. To je rozdíl mezi vědou o vědomí Krišny, která je duchovní, a obyčejnou hmotnou vědou. Pro běžného člověka je zpočátku velmi obtížné uvědomit si význam našeho hnutí. Nejprve musí pochopit, že je duše, neboli něco jiného než tělo. Například dítě roste a stává se z něj chlapec, z chlapce vyroste mladík, z mladíka bude dospělý muž, který se změní ve starce. Po celou dobu, přestože se jeho tělo mění z dítěte ve starce, stále pociťuje, že je tou samou osobou s neměnnou totožností. Tělo se mění, ale duše, která jej obývá, zůstává stejná. To by nás mělo dovést k logickému závěru, že když naše současné tělo zemře, dostaneme jiné tělo. To se nazývá převtělování duše.

Jak jsou lidé získáváni pro vaše hnutí?

Prodáváme knihy, lidé je čtou a když je obsah knih přesvědčí, obvykle navštíví chrám. Když se jim tam líbí, rozhodnou se žít s námi. Nebo shlédnou veřejný program, který je zaujme, pak nás navštíví a rozhodnou se zůstat. Obvykle se jedná o jeden z těchto dvou případů.

Přijímáte do vašeho hnutí kohokoliv?

Přijímáme každého bez ohledu na rasu, náboženství, ekonomickou situaci nebo cokoliv jiného. Jen požadujeme, aby ten, kdo žije v chrámech jako oddaný "na plný úvazek", dodržoval naše zásady a zúčastňoval se chrámových programů. Jinak se může každý stát členem kongregace, žít mimo chrám a chodit na programy, kdy si přeje a následovat zásady podle svých schopností. Dodržuje-li přísnější standard, může také svůj domov proměnit ve středisko.

Kde získáváte peníze na podporu vašeho hnutí?

Pán se stará o všechny živé bytosti v celém vesmíru, a tak se jistě postará o své oddané. Nezapomeňte, prosím, že jsme celosvětové náboženské a kulturní hnutí s více než 450 středisky v 76 zemích, a nikoliv jen pár podivných "členů sekty", kteří žijí ve vaší ulici. Většinu peněz získáváme z prodeje knih Šríly Prabhupády (přes deset milionů výtisků ročně) vydávaných nakladatelstvím Bhaktivédanta Book Trust, dále z našich vyhlášených restaurací a butiků Govinda, z darů členů našich kongregací, kteří mají zaměstnání, doživotních členů a od široké veřejnosti. Kromě toho mnohé z našich projektů, jako je charitativní program Food For Life (Jídlo pro život) a budování kulturních středisek, sponzorují mnohé vlády po celém světě.

Cítím, že má víra v boha je velmi mělká. Jak zjistím, že bůh existuje?

O existenci Boha se můžeme dozvědět stejně, jako víme o existenci umělce, když vidíme obraz nebo o existenci rodičů, když vidíme dítě. Když tedy pozorujeme přírodu, její fungování a zákony - což znamená, že musí existovat zákonodárce - víme, že inteligence jejího stvořitele, Boha, přesahuje naše představy, a že tento Bůh musí být osoba, protože jen osoba vlastní inteligenci.

Kdo je tedy Krišna?

Když pronášíme jméno "Krišna", nejedná se o žádné sektářské jméno. Krišna je Bůh, Nejvyšší Osobnost Božství, původní a prvotní osoba. Je všudypřítomný, a přesto neopouští své věčné sídlo, kde žije ve své původní, transcendentální podobě. Krišna je neomezený, zatímco my, živé bytosti, jsme v každém ohledu omezení. Krišna je neomezeným zdrojem všech živých bytostí a my jsme Jeho věčné, nepatrné nedílné části. V neomezené míře vlastní všechny vznešené vlastnosti. Je nejkrásnější ze všech. Jelikož je Nejvyšší, Jeho podoba a osobnost jsou svrchované. Nikdo není krásnější nebo přitažlivější než On. Krišna přitahuje každého. Proto se jmenuje Krišna, což znamená "všepřitahující osoba". Ten, kdo nepřitahuje všechny, nemůže být Bůh. Slovo "Krišna" také označuje nejvyšší radost a je potvrzeno, že Nejvyšší Pán je zdrojem veškeré radosti. Živé bytosti oplývají vědomím stejně jako Pán a touží po štěstí. Pán je neustále šťastný a pokud se s Ním sdružují a spolupracují s Ním, budou také šťastné.

jak vypadá Bůh - podrobný popis

Mohou nám pomoci při realizaci Boha drogy?

Kdyby mohly drogy pomoci při realizaci Boha, byly by mocnější než Bůh. Jak můžeme takové tvrzení přijmout? Drogy jsou hmotné chemické látky. Jak může něco hmotného někomu pomoci při realizaci Boha, který je zcela duchovní povahy? To není možné. To, co člověk zažívá při braní drog, je většinou jen určitý druh opojení či halucinace; nejedná se o realizaci Boha.

Drogy a vědomí Krišny: mají něco společného?

Zdá se, že rozvíjet vědomí Krišny mimo jiné znamená oholit si hlavu a nosit šafránové roucho. Je to tak?

Muži mají oholenou hlavu tradičním způsobem, se šikhou (pramenem vlasů na temeni). Je to čisté a praktické a vyjadřuje to podřízenost Pánu a odpoutanost od hmotného světa. Ženy obvykle nosí dlouhé vlasy spletené do copu. Vypovídá to o jejich počestnosti, neboť ve védské kultuře si ženy rozpouštějí vlasy jen v soukromí před svými manžely. Tečka mezi obočími (bindi) znamená, že je žena zasnoubená. Vdané ženy si kromě bindi barví červeným kumkumovým práškem pěšinku mezi vlasy uprostřed hlavy. Oddaní v ISKCONu se oblékají různými způsoby, někdy tradičně a jindy podle současného stylu. Jelikož je ISKCON také kulturní hnutí, oddaní se oblékají většinou v souladu s tradiční vaišnavskou kulturou, což je hlavní duchovní proud védské kultury v Indii. Někdy si lidé myslí, že to není v západním světě praktické, ale oddaní cítí, že časem bude tento tradiční přístup oceňován. Když například vidíte policistu v uniformě, hned víte, že je tou osobou, která vám poskytne ochranu. Oddaný oblečený v dhótí (šafránovém rouchu) a s oholenou hlavou je takový transcendentální policista, na něhož se můžete obrátit s duchovními problémy. Díky tomu, že se oddaní takto oblékají, je lze snadno rozpoznat a přijít k nim pro duchovní poznání. V Orientu se lidé oblékají do dhótí a sárí tisíce let. Šafránový, neboli oranžový mužský oděv znamená, že muž složil slib celibátu. Bílý oděv u mužů napovídá, že jsou ve stavu hospodáře (grhastha) nebo že se připravují na vstup mezi členy chrámu, kteří slouží "na plný úvazek". Ženy obvykle nosí barevná sárí a šperky.

Co vyjadřuje znamení na vašem čele a korálky na krku?

To je takzvaný tilak, který se dělá z hlíny posvátných indických řek, Gangy a Jamuny. V Indii uvidíte lidi nosit mnoho druhů těchto znamení podle toho, ke které konkrétní tradici se hlásí. Podle tilaku lze rozlišit i různé vaišnavské sampradáji (filozofické školy). My, jako gaudíja vaišnavové z Brahma-sampradáji, nosíme tilak tvořený dvěma slabými čarami, které se u kořene nosu spojují a skvrnou ve tvaru mandle na nose. Ti, kdo mají na čele Višnuův tilak, jsou oddaní Pána Višnua či Krišny. Korálky na krku (kanti-málá) vyjadřují skutečnost, že se daná osoba zavázala následovat pokyny pravého duchovního mistra, který je přímým představitelem Pána Šrí Krišny, Nejvyšší Osobnosti Božství. Tak jako růženec používaný k odříkávání mantry (džapa-málá) jsou vyrobeny ze dřeva posvátné rostliny tulasí.

Je možné, aby člověk žijící běžným každodenním životem rozvíjel vědomí Krišny i bez těchto vnějších znaků?

Šafránová roucha a oholená hlava s tilakem nejsou to nejdůležitější, i když vytvářejí vhodné mentální rozpoložení, tak jako dobře ustrojený voják má dobrý pocit, že je opravdový bojovník. Znamená to ale, že bez uniformy nemůže bojovat? Nikoliv. Také vědomí Boha nezná žádné překážky - lze je oživit za jakýchkoliv okolností - ale určité podmínky jsou v tomto ohledu prospěšné. Proto se předepisuje určitý způsob života, oblékání, stravování a tak dále. Tyto věci při rozvoji vědomí Krišny pomáhají, ale nejsou naprosto nezbytné. Proto může studovat a rozvíjet vědomí Krišny i ten, kdo žije běžným životem.

Oddaný, osoba vědomá si Krišny, nesedí se založenýma rukama. Ví, že filozofie vědomí Krišny je tak důležitá, že je třeba ji šířit. Proto se členové tohoto hnutí pro vědomí Krišny objevují se na veřejnosti a zpívají Hare Krišna mantru, káží a šíří tuto prvotřídní literaturu o vědomí Krišny. To je mise Šrí Krišny Čaitanji Maháprabhua. V hnutí pro vědomí Krišny oddaní konají službu bezplatně, z lásky ke Krišnovi. Mohli by pracovat jinde a vydělávat tisíce korun měsíčně, ale tato služba je výrazem jejich lásky k Bohu. Oddaní slouží mnoha způsoby - zahradničí, píší, vaří, uklízejí atd. Všechny jejich činnosti souvisí s Krišnou, a proto si jsou vědomi Krišny dvacet čtyři hodin denně.

ISKCON

Mezinárodní společnost pro vědomí Krišny (ISKCON) vytvořil Jeho Božská Milost A.Č. Bhaktivédanta Svámí Prabhupáda, zakladatel-áčárja této společnosti. Mezinárodní společnost pro vědomí Krišny je obvykle známa jako hnutí Hare Krišna a je autentická, historicky autorizovaná, přirozená a transcendentální, neboť je založena na Bhagavad-gítě, což je nejautorizovanější písmo pojednávající o duchovní vědě. V Bhagavad-gítě Krišna opakovaně říká, že bychom Ho měli uctívat, klanět se Mu, a pak k Němu dospět. Bhagavad-gíta jasně poukazuje na absolutní nutnost vědomí Krišny a je přijímána jako esence Véd a Upanišad. Z historického hlediska se jí nic nevyrovná. Na základě archeologických důkazů bylo vypočítáno, že Krišna pronesl Bhagavad-gítu na bojišti zvaném Kurukšétra před více než pěti tisíci lety.

Toto hnutí pro vědomí Krišny je tedy z historického hlediska pět tisíc let staré. Postupně se stává nejpopulárnějším hnutím na celém světě, zvláště mezi mladou generací. Stává se stále zajímavějším i pro starší generaci, zvláště mezi učenci. Je rozšířeným omylem, že hnutí pro vědomí Krišny představuje hinduistické náboženství. Ve skutečnosti nepředstavuje žádnou víru nebo náboženství, které soupeří s jinými vírami nebo náboženstvími. Jedná se o vzdělávací a kulturní hnutí pro dobro všech a neztotožňuje se s žádnou konkrétní sektářskou vírou. Toto kulturní hnutí má především učit lidi o základních principech duchovního života. V hnutí pro vědomí Krišny vychováváme inteligentní lidi tak, aby dokázali ovládat svou mysl a smysly, naučili se pravdomluvnosti, vnitřní a vnější čistotě, dosáhli moudrosti, byli schopni své znalosti používat v praktickém životě a získali vědomí Boha.

Bhagavad-gíta

Bhagavad-gíta se většinou vydává a čte jako samostatné dílo, ale původně tvoří epizodu v Mahábháratě, sanskrtském eposu o pradávné historii světa. Mahábhárata popisuje události vyúsťující v současný věk zvaný Kali. Na jeho začátku, přibližně před pěti tisíci lety, přednesl Krišna, Nejvyšší Osobnost Božství, Bhagavad-gítu Ardžunovi, svému příteli a oddanému. K jejich rozmluvě - jednomu z nevýznamnějších filozofických a duchovních rozhovorů historie - došlo těsně před zahájením bitvy na Kuruovském bitevním poli poblíž dnešního Nového Dillí. Tam se shromáždila všechna světová vojska, aby tím nejdrastičtějším způsobem zakončila dlouhotrvající spor o trůn mezi jeho právoplatnými dědici, pěti syny krále Pándua, a jejich bratranci, závistivými a podlými syny krále Dhritaráštry. Ardžuna, nejslavnější z pěti Pánduovců, se ocitá před velice nesnadným rozhodnutím, zda bojovat proti svým příbuzným a přátelům a zabít je, nebo opustit bojiště a vzdát se svého práva a povinnosti. Pozorný čtenář bude jistě uchvácen dokonalostí Šrí Krišny, který dokonalou logikou, poznáním o karmě a převtělování duše, popisem různých jógových praktik a nakonec i nejvyššího jógového systému - bhakti-jógy, neboli oddané služby Nejvyššímu Pánu - vysvětluje, proč by měl Ardžuna bojovat. Poznáním osvícený Ardžuna se tedy rozhodne, že bude bojovat na základě své povinnosti kšatriji a touhy potěšit Krišnu.

Cíle ISKCONu

Když Šríla Prabhupáda založil v červenci 1966 v New Yorku hnutí pro vědomí Krišny (ISKCON), stanovil sedm jeho cílů:

1. Systematicky šířit duchovní poznání v celé společnosti a vzdělávat všechny lidi v zásadách duchovního života, v zájmu zvrácení nerovnováhy životních hodnot a dosažení skutečné jednoty a míru ve světě.

2. Šířit vědomí Krišny tak, jak je zjeveno v Bhagavad-gítě a Šrímad-Bhágavatamu.

3. Sbližovat členy hnutí a vést je ke Krišnovi, původní bytosti, a tak v nich a v celém lidstvu rozvíjet ideu, že každá duše je nedílná část Boha (Krišny).

4. Učit a podporovat sankírtanové hnutí, sborové zpívání svatých jmen Boha, jak je zjeveno v učení Pána Šrí Čaitanji Maháprabhua.

5. Vybudovat poutní místa spojená se zábavami Pána Krišny ve prospěch členů a celé společnosti.

6. Sdružovat členy za účelem vyučování jednoduššího a přirozenějšího způsobu života.

7. Tisknout a šířit periodické publikace, knihy a jinou literaturu v zájmu dosažení výše zmíněných cílů.

Zpívání Hare Krišna mahá-mantry

Přestože pojem "Hare Krišna" na Západě již zdomácněl, téměř nikdo neví, co vlastně znamená. Je to jen opakované zaříkávání určené ke zhypnotizování těch, kteří je pronášejí? Jedná se snad o způsob útěku před realitou? Nebo je to autentická meditace, která opravdu dokáže přivodit vyšší vědomí?

Transcendentální vibrace založená na zpívání Hare Krišna, Hare Krišna, Krišna Krišna, Hare Hare/ Hare Ráma, Hare Ráma, Ráma Ráma, Hare Hare je vznešená metoda pro oživení našeho transcendentálního vědomí. Krišna znamená "osoba přitažlivá pro všechny", Ráma znamená "nejvyšší blaženost", a Hare se vztahuje na Krišnovu vnitřní energii blaženosti známou jako Šrímatí Rádhárání. Jako živé duchovní duše jsme si všichni původně vědomi Krišny, ale kvůli našemu odvěkému styku s hmotou je naše vědomí nyní znečištěno hmotným prostředím. Hmotné prostředí, ve kterém nyní žijeme, se nazývá májá, neboli iluze. Májá znamená "to, co není". Co je tato iluze? Spočívá v tom, že se všichni snažíme ovládat hmotnou přírodu, zatímco nás svírají její přísné zákony. Když se služebník snaží napodobovat svého všemocného pána, podléhá iluzi. Snažíme se vykořisťovat zdroje hmotné přírody, ale ve skutečnosti se stále více zaplétáme do jejích složitých vazeb. Přestože tedy s přírodou usilovně bojujeme, abychom si ji podmanili, jsme na ní stále více závislí. Tento zápas je výplodem iluze, ale je možné jej ihned zastavit, když oživíme naše věčné vědomí Krišny. Zpívání mahá-mantry je transcendentální proces pro oživení tohoto původního, čistého vědomí. Zpíváním této transcendentální vibrace můžeme svá srdce zbavit všech nečistot. Jejich základem je falešné vědomí, že jsem pánem všeho, co vidím.

Vědomí Krišny není nějaké umělé klamání mysli. Je to původní, přirozená energie každé živé bytosti. Hare Krišna mahá-mantra, neboli velký osvobozující zpěv, pochází z duchovní úrovně, a proto tato zvuková vibrace překonává všechny nižší úrovně vědomí - smyslovou, mentální a intelektuální. Slovům mantry tedy není třeba rozumět, spekulovat o jejich významu nebo se snažit zpívání nějak intelektuálně přizpůsobit. Tato nejjednodušší metoda meditace se doporučuje pro tento věk, Kali-jugu. Každý, včetně dětí, se může zúčastnit zpívání bez jakýchkoliv předchozích kvalifikací.

Hlasité zpívání navíc dovoluje jiným živým bytostem slyšet svatá jména. To je v souladu s jednou z charakteristik pravého náboženství: každý by měl mít prospěch z jeho následování. Védy prohlašují, sarve sukhino bhavantu: "Nechť je každý šťastný." Společné zpívání svatých jmen Boha (harinám-sankírtan) naplňuje tuto lidskou potřebu více než kterýkoliv jiný náboženský proces.

Oddaní z hnutí Hare Krišna provádějí tradiční metodu společného zpívání zvanou kírtan. Toto skupinové zpívání Hare Krišna je doprovázeno nástroji - gongy, bubny (mrdanga) a cymbály (karatála). Při kírtanu, ať v chrámu nebo na veřejnosti, oddaní obvykle stojí nebo tančí, jedna osoba předzpívává a ostatní odpovídají. Oddaní pořádají kírtany na veřejnosti (takzvané harinámy), aby z naslouchání svatým jménům Pána měli prospěch i ostatní. Krišna považuje takové naslouchání za oddanou službu, která posluchači umožňuje vykonat více služby v budoucnosti.

Sladkosti, které během harinámů nabízíme, pocházejí ze stejného zdroje jako mnoho dalších staroindických specialit: z našich vyhlášených vegetariánských restaurací Govinda. Není to jen jídlo pro naplnění žaludku, ale protože je to také duchovní potrava, zvaná prasádam (milost), je určena pro očištění vědomí a povzbuzení duše.

Prabhupáda: přišel s poselstvím absolutního světa

Cesta
I když jedna svíčka zapálí neomezené množství dalších svíček, z nichž každá se svou svítivostí vyrovná té první, původní svíčka zůstává. Přestože se Nejvyšší Osobnost Božství expanduje do neomezeného množství podob, zůstává původní příčinou všech příčin. Ve Védách je tato nejvyšší, původní příčina známá pod jménem Krišna, neboť oplývá neomezeným množstvím transcendentálních vlastností, které přitahují všechny živé bytosti. Před pěti sty lety se Pán Šrí Krišna, tatáž nejvyšší příčina, zjevil jako Šrí Čaitanja Maháprabhu a prohlásil, že zpívání Jeho svatých jmen - Hare Krišna, Hare Ráma - se rozšíří za hranice Indie, do každého města a vesnice světa. Uplynuly stovky let, ve kterých se věrní následovníci Pána Čaitanji snažili Jeho misi šířit; stále však nevěděli, kdy a jak se toto smělé proroctví naplní. Třináctého srpna 1965, pouhých několik dní před svými šedesátými devátými narozeninami, se A.Č. Bhaktivédanta Svámí - filozof, učenec a světec - vydal do Ameriky zjistit, co lze v tomto směru dělat. Lodní lístek si vyprosil u jedné místní paroplavební společnosti, a byl jediným cestujícím na palubě malé, větrem ošlehané nákladní lodi jménem Džaladuta. Jeho majetkem byl kufr, deštník, zásoba sušených vloček, zhruba sedm dolarů v indické měně a několik krabic knih. Když Džaladuta po třiceti sedmi dnech dorazila do newyorského přístavu, Bhaktivédanta Svámí byl úplně sám. Přijel do Ameriky, aniž by kohokoliv znal, bez jakékoliv zjevné podpory a jen se skrovným majetkem, který si přivezl na lodi. Postrádal peníze, přátele, následovníky, mládí, a dokonce i jasnou představu, jak splnit svůj dalekosáhlý cíl - darovat duchovní poznání Véd celé západní společnosti. V básni psané v bengálštině, kterou složil ihned po příjezdu, vyjádřil Bhaktivédanta Svámí svou pokornou víru v Pána Šrí Krišnu a v přímý pokyn svého duchovního mistra, který po něm chtěl, aby rozšířil učení o vědomí Krišny po celém anglicky mluvícím světě: "Můj drahý Pane Krišno... Jak je přivedu k pochopení tohoto poselství vědomí Krišny? Jsem velký nešťastník, nekvalifikovaný a nanejvýš pokleslý. Proto Tě prosím o požehnání, abych je mohl přesvědčit, neboť já sám toho nejsem schopen... Jsem si jistý, že až toto transcendentální poselství pronikne do jejich srdcí, naplní je radostí a tak budou osvobozeni od všeho neštěstí v životě...." Tato báseň byla napsána 17. září 1965. Dvanáct let poté, v Indii 14. listopadu 1977, opustil Bhaktivédanta Svámí tento svět ve věku osmdesát jedna let. K čemu během oněch dvanácti let došlo? Čeho byl schopen Bhaktivédanta Svámí během tohoto krátkého období dosáhnout, když začal z ničeho a ve věku, kdy je většina lidí připravena odejít na odpočinek? Seznam jeho úspěchů je ohromující, ať už ho budeme posuzovat podle jakýchkoliv měřítek. Stručně řečeno, v letech 1965 až 1977 rozšířil Šrí Šrímad A.Č. Bhaktivédanta Svámí - či Šríla Prabhupáda, jako ho znali jeho následovníci - učení o vědomí Krišny do všech velkých měst světa a vytvořil mezinárodní společnost s tisíci zapálených členů. Na pěti kontinentech založil 108 chrámů, včetně několika velkolepých budov, a dvanáckrát objel zeměkouli, aby členům své rozrůstající se mise poskytoval osobní vedení. A jako kdyby toho nebylo na osobu ve věku mezi sedmdesáti a osmdesáti dvěma lety dost, Šríla Prabhupáda také přeložil, napsal a vydal padesát jedna svazků knih, které byly ještě za jeho života přeloženy do dvaceti osmi různých jazyků a poté v desítkách miliónů rozšířeny po celém světě. Měl tisíce přednášek, napsal tisíce dopisů a zúčastnil se tisíců rozhovorů se svými následovníky, obdivovateli a kritiky. Získal si úctu stovek vynikajících učenců a známých osobností, kteří upřímně obdivovali jeho přínos v oblasti náboženství, filozofie a kultury. Udivující příběh, jak Šríla Prabhupáda dosáhl takového úžasného výsledku během pouhých dvanácti let, zdaleka přesahuje rozsah této brožurky. Následující stránky vám však umožní letmý pohled na jeho pozoruhodné učení a dosažené úspěchy. "Nyní vidím, že je to zázrak. Jak jinak by mohl jeden starý člověk, pouze s několika knihami, jejichž prodej stěží stačil na zajištění jídla, uvést do materialistické společnosti hnutí šířící vědomí Boha?" "Přijel jsem v tomto pokročilém věku nikoliv jako turista nebo s nějakým osobním zájmem, ale s cílem uvést do života vědu o Krišnovi, díky které budou lidé skutečně štastní."

Společnost
Po svém příjezdu do New Yorku v září 1965 Šríla Prabhupáda nejprve rok usiloval o založení svého hnutí pro vědomí Boha zcela sám. Žil jednoduše, přednášel kdykoliv a kdekoliv se k tomu naskytla příležitost a postupně začal vyvolávat o své učení nepatrný zájem. V červenci 1966, kdy stále ještě sám pokračoval ve své činnosti v zapadlém bývalém obchodě v newyorské Lower East Side, založil duchovní společnost, která měla ovlivnit celý svět. Nazval ji International Society for Krishna Consciousness (Mezinárodní společnost pro vědomí Krišny), zkráceně ISKCON. V době jejího založení neměl Šríla Prabhupáda ještě ani jednoho vážného následovníka. Nenechal se tím však odradit a z malé skupiny pravidelných návštěvníků svých večerních přednášek získal dobrovolníky, kteří se stali prvními oficiálními představiteli ISKCONu. To bylo tehdy. Dnes má Mezinárodní společnost pro vědomí Krišny na celém světě více než tři sta chrámů, farem, škol a dalších středisek a celosvětovou mnohamiliónovou kongregaci

Cíl ISKCONu

Vědomí Krišny je více než pouhá další sektářská víra. Je to praktická věda o duchovních hodnotách, kterou zevrubně popisuje védská literatura dávné Indie. Hnutí pro vědomí Krišny si klade za cíl seznámit všechny lidi na celém světě s těmito univerzálními principy realizace Boha, aby získali ten největší prospěch - duchovní porozumění, jednotu a mír. Védy doporučují jako neúčinnější prostředek dosažení seberealizace v současném věku neustále naslouchat o všedobrém Nejvyšším Pánu, oslavovat Ho a vzpomínat na Něho. Pán má mnoho jmen - jedno z nich je "Krišna", což znamená "ten, kdo přitahuje každého", další je "Ráma", "ten, kdo je zdrojem veškeré radosti", a "Hare" se vztahuje na Pánovu nepochopitelnou energii. Členové ISKCONu se řídí doporučením Véd, a proto je lze vidět, jak neustále zpívají Hare Krišna, Hare Krišna, Krišna Krišna, Hare Hare/Hare Ráma, Hare Ráma, Ráma Ráma, Hare Hare. Toto vznešené zpívání nás přivádí do přímého styku s Nejvyšším Pánem prostřednictvím zvukové vibrace Jeho svatých jmen a postupně v nás probouzí původní vztah, který k Němu máme. Prvořadým posláním ISKCONu je povzbuzovat všechny členy lidské společnosti k tomu, aby věnovali alespoň část svého času a energie tomuto procesu naslouchání a zpívání o Bohu. Tak si postupně uvědomí, že všechny živé bytosti jsou duše, které jsou věčně ve spojení s Nejvyšším Pánem prostřednictvím služby a lásky.

Rozdávání duchovního jídla
Kromě toho, že ISKCON učí védské poznání a šíří zpívání svatých jmen Pána, rozdává také po celém světě duchovní jídlo. Vegetariánské jídlo, které bylo nejprve obětováno Pánu, očišťuje duši a mysl stejně jako filozofie a zpívání, a tak napomáhá v postupném odkrývání našeho původního vědomí Boha. Bezplatné rozdávání zduchovnělého jídla v rámci celosvětově známého programu ISKCONu zvaného "Food for Life" ("Jídlo pro život") je tedy prospěšné pro tělo i duši každého, kdo toto jídlo jí. "Lidský život je živé bytosti udělen proto, aby mohla realizovat svou duchovní totožnost a trvalý zdroj svého štěstí."

Učení
Ze všeho, co Šríla Prabhupáda přinesl světu, on sám považoval za nejdůležitější své knihy. Často dokonce říkal, že překládání a vysvětlování starobylých védských textů je jeho život. V roce 1970 založil Bhaktivédanta Book Trust (BBT), v současnosti největší vydavatelství védské literatury na světě. Přes sedmdesát titulů jeho knih se vydává v sedmdesáti šesti jazycích, od arabštiny po zulštinu. Během činnosti tohoto vydavatelství v posledním čtvrtstoletí přečetly milióny lidí alespoň jednu z knih Šríly Prabhupády a pocítily to jako skutečné obohacení svého života. Tyto knihy tvoří skutečný základ, na němž hnutí Hare Krišna stojí. Zde je krátký úvod do duchovního poznání, které v těchto knihách naleznete.

Knihy Šríly Prabhupády zdůrazňují důležitost lidské formy života
Na této planetě existuje mnoho forem života - nehybné, jako například stromy a rostliny, a dále celá škála vodních živočichů, hmyzu, ptáků a savců. Naše lidská podoba je také jednou z těchto rozmanitých forem života, ale i bez hlubšího zkoumání musí každý souhlasit s tím, že my, lidé, jsme obdařeni jedinečnými schopnostmi, které nás odlišují od všech ostatních podob. V čem přesně tyto jedinečné schopnosti spočívají? Než začneme odpovídat, položme si nejprve jinou otázku: Co odlišuje živé formy od neživých? Odpověď zní: vědomí. Všechny formy života projevují do určité míry příznak vědomí. Proto říkáme, že jsou "živé", a ne "mrtvé". Dokonce i malá bakterie či běžná pokojová rostlina projevují známky vědomí, zatímco náš jídelní stůl a židle nikoliv. Je také patrné, že různé formy života projevují různé stupně a úrovně vědomí a lidská podoba představuje nejvyšší úroveň vědomí, kterou známe. Tato vyšší úroveň vědomí je tím, co lidskou bytost odlišuje od všech ostatních forem života na této planetě. Ale v čem se naše vědomí tolik liší od vědomí hmyzu, ptáků, šelem, nebo i opic? Tito tvorové jedí a my také jíme; oni spí a my také spíme; rozmnožují se a my se také rozmnožujeme; brání se a my se také bráníme. To, že jsme schopni tyto činnosti provádět kultivovaněji, může být jedním z ukazatelů našeho vyššího vědomí, ale nevysvětluje to plně naši výjimečnost ve srovnání se všemi ostatními formami života. Uspokojivější vysvětlení nacházíme v naší schopnosti klást otázky o vlastní existenci, uvažovat o sobě samotných a zjišťovat svoji povahu a povahu Boha. Dokážeme vytvářet jazyky, přemýšlet o smyslu života a v údivu hloubat nad noční oblohou. Takovými vlohami není obdařená žádná jiná forma života. Védy proto radí, abychom se v této lidské podobě snažili poznat, kdo jsme, co je vesmír, kdo je Bůh a jaký je mezi námi, vesmírem a Bohem vztah. Měli bychom se ptát na řešení základních problémů života: zrození, smrti, stáří a nemoci. Takové otázky nemohou klást kočky a psi - musí však vyvstávat v srdci každé skutečné lidské bytosti.

Knihy Šríly Prabhupády vyjevují dokonalé poznání Véd
Jsme-li schopni uznat důležitost takových otázek, přirozeně zaměříme své další uvažování na to, kde na ně najít autoritativní odpovědi. Pokud má skutečně existovat dokonalé poznání týkající se otázek na vlastní já, vesmír a Boha, musí mít vyšší úroveň než jen váš nebo můj názor, popřípadě názor Freuda, Einsteina či kohokoliv jiného. Všichni máme nedokonalé smysly a sklon dopouštět se chyb, a proto naše relativní názory na věci přesahující rámec naší zkušenosti nemohou poskytnout cennou ani spolehlivou informaci. Náš pokus přiblížit se takovým skutečnostem empirickou cestou tedy ponese různé známky nedokonalosti a nakonec bude neúspěšný. Takzvané pravdy, založené výhradně na mentální spekulaci, nám proto nemohou pomoci pochopit Absolutní Pravdu, která je mimo dosah nedokonalých smyslů a mysli. Védy vysvětlují, že pokud se chceme dozvědět o záležitostech mimo rámec naší zkušenosti - za hranicemi lidského vnímání a poznání - musíme naslouchat někomu, kdo je zná. Transcendentální poznání Véd poprvé vyslovil Sám Nejvyšší Pán. On jakožto nejmocnější bytost nemůže podlehnout vlivu žádné jiné síly; logickým závěrem tedy je, že Jeho poznání musí být dokonalé. A každý, kdo toto poznání předává v nezměněné podobě, dává totéž dokonalé poznání. K tomu, abychom mohli pokročit v porozumění védskému myšlení, stačí teoreticky přijmout toto tvrzení. Dokonalé poznání Véd bylo v průběhu času uchováno díky předávání prostřednictvím nepřerušeného řetězce duchovních mistrů. Šríla Prabhupáda je představitelem jednoho takového učednického řetězce či posloupnosti, která vede tisíce let nazpět k Samotnému Pánu Krišnovi. Proto se poznání v knihách Šríly Prabhupády neliší od poznání, které původně sdělil Nejvyšší Pán. Šríla Prabhupáda si nevymyslel "pravdy", ale pouze předal nadčasové učení původních Véd, aniž by cokoliv přidal, ubral či změnil. Spisy Šríly Prabhupády reprezentují především tři védské texty - Bhagavad-gítá, Šrímad-Bhágavatam a Čaitanja-čaritámrita. Dohromady tato literární díla tvoří více než 25 svazků podrobných informací, které jsou souhrnem původní védské vědy o realizaci Boha neboli bhágavata-dharmy. Jejich překlad do angličtiny doprovázený podrobnými výklady je nejvýznamnějším příspěvkem Šríly Prabhupády duchovnímu, intelektuálnímu a kulturnímu životu celého světa.

Knihy Šríly Prabhupády podávají univerzální vědu o realizaci Boha
Védské učení předložené v knihách Šríly Prabhupády lze rozdělit do tří obecných kategorií, v sanskrtu zvaných sambandha, abhidheja a prajodžana. Sambandha znamená náš vztah s Bohem, abhidheja je jednání v tomto vztahu a prajodžana je konečný cíl či dokonalost. Tyto tři oddíly poznání představují univerzální principy společné všem náboženským učením světa. Poznání popsané v knihách Šríly Prabhupády umožňuje každému pokročit ve svém porozumění Bohu bez toho, aby musel měnit své současné náboženské, národnostní nebo kulturní zařazení. Věda zabývající se tím, jak porozumět Bohu, jak pochopit svůj vztah s Bohem a jak vyvinout lásku k Bohu, nemá nic společného se sektářskými vírami. Jsou to cíle, které žádné náboženství na světě nemůže odmítnout - jsou esencí náboženství či všeobecnými rysy, podle kterých lze všechna skutečná náboženství poznat. Jednotlivá náboženství mohou preferovat různá svatá jména Boha a stejně tak se mohou lišit jejich způsoby uctívání a podrobnosti týkající se obřadů a nauk. Měřítkem však je, nakolik jejich následovník skutečně získá poznání o Bohu a lásku k Němu. Skutečné náboženství znamená učit se milovat Boha. A to, jak milovat Boha, je také podstatou učení obsaženého v knihách Šríly Prabhupády.

Knihy Šríly Prabhupády vysvětlují rozdíl mezi vlastním já a tělem
Všechny hmotné jevy bez výjimky mají svůj začátek a konec. Je velice rozšířenou představou moderní kultury, že vědomí je jen další takový hmotný jev. Lidé proto věří, že vědomí (či vlastní já) zaniká se smrtí hmotného těla. Toto stanovisko však zůstává pouhou domněnkou - nebylo potvrzeno žádným vědeckým pozorováním ani pokusem. Představa, že vlastní já zaniká spolu s tělem, však přesto zůstává jedním z velkých článků víry, na které se zakládá moderní materialistické myšlení, a většina z nás byla od raného dětství učena uvažovat o sobě v rámci takovýchto přesvědčení. Málokdo z nás ale domyslel filozofické důsledky tohoto druhu uvažování, které nás nevědomky přivádí k vodistickým a nihilistickým způsobům života. Samotný základ védského učení stojí přímo proti modernímu vědeckému názoru na vědomí a život. Podle tohoto učení individuální vědomí vůbec nezávisí na neurobiologických dějích, ale existuje trvale jako nezávislá realita. Přítomnost vědomého pozorovatele v hmotném těle, který v něm setrvává i během všech tělesných a mentálních změn, svědčí o existenci dvou energií - duchovní energie (kterou představuje vědomé vlastní já) a hmotné energie (představované dočasným tělem). Védy vysvětlují, že duchovní energie, jejímž příznakem je vědomí, nadále existuje i po zániku hmotného těla. Je-li každý z nás věčná duše, pouze pokrytá různými dočasnými tělesnými "oděvy", můžeme učinit logický závěr, že nejprospěšnější činností pro celou lidskou společnost je ta, která nás probouzí k naší skutečné duchovní totožnosti a umožňuje nám rozvinout náš neprojevený vztah s Bohem. Tato činnost je vědomí Krišny. Stejně jako nepřinese žádnou slávu ani zisk, když zachráníme oděv tonoucího člověka, žádná sláva či zisk neplyne ani z humanitárních snah zaměřených výhradně na zlepšení podmínek dočasného hmotného těla, kterému je předurčeno zestárnout, onemocnět a zemřít. Jak Šríla Prabhupáda sám píše ve Šrímad-Bhágavatamu: "Skutečné vlastní já se nachází za hrubým tělem a jemnou myslí; je jejich hybným, činným principem. Ten, kdo nezná potřeby spící duše, nemůže dosáhnout štěstí pouhým uspokojováním těla a mysli... Je třeba vyhovět potřebám duše. Pouhým čištěním klece kanárka neuspokojíme...." "V každém je skrytá láska k Bohu.... Musíme se proto věnovat takovým činnostem, které probudí naše božské vědomí. To je možné jedině nasloucháním o božských činnostech Nejvyššího Pána a jejich opěvováním. Jakékoliv zaměstnání, které nám nepomáhá dosáhnout připoutanosti k naslouchání a zpívání transcendentálního poselství Boha, je...pouhá ztráta času." "Védy nejsou sbírkou lidského poznání. Védské poznání přichází z duchovního světa, od Pána Krišny."

Reinkarnace
"Tak jako duše v tomto těle souvisle prochází z dětství do mládí a do stáří, přechází i v okamžiku smrti do jiného těla. Moudrý člověk se touto změnou nedá zmást." (Bhagavad-gítá 2.13)

Výklad Šríly Prabhupády
V moderní době jsou lidé tak nevzdělaní, že nedokáží pochopit, že se tělo každým okamžikem mění a že konečná změna se nazývá smrt. Člověk může být v tomto životě králem a v příštím životě psem - podle toho, jaká je jeho karma. Duše setrvává v hlubokém spánku vynuceném hmotnou přírodou. Ocitá se v jednom druhu podmínění a potom je umístěna zase do jiného. Její podmíněný život bez seberealizace a poznání pokračuje a ona se falešně považuje za krále, kočku nebo psa. To jsou však pouze proměny způsobené svrchovaným řízením. "Vědci tvrdí, že život pochází z hmoty. Ve svých laboratořích to však nejsou schopni předvést." Podle učení Bhagavad-gíty se duše převtěluje z jednoho těla do druhého. Postavení živé bytosti v příštím životě závisí na jejích činnostech v tomto životě; tak je někdy povýšena do vyšší podoby a někdy degradována do nižší. To se nazývá zákon karmy.

Učenci oceňují učení Šríly Prabhupády
Šríla Prabhupáda často poznamenával, že moderní vysoké školy a univerzity sice mají mnoho kateder, ale neexistuje katedra, která by učila vědecké poznání duše a Boha. Tím, že ve svých knihách předložil původní védskou vědu o realizaci Boha, zaplnil tuto mezeru a uspokojil tento životně důležitý požadavek na vzdělání. Stovky učenců, kteří se v průběhu let se Šrílou Prabhupádou buď osobně setkali, nebo četli jeho knihy, vyjádřily velké uznání jak jeho osobním vlastnostem, tak jeho příspěvku lidstvu v podobě jeho učení. Například Harvey Cox, světově uznávaný profesor náboženství na Harvardské univerzitě, popisuje, jak si postupem času uvědomil hodnotu přínosu Šríly Prabhupády: "Když jsem se poprvé setkal s členy hnutí Hare Krišna, vzpomínám si, jak jsem byl překvapený a nechápal, co to má znamenat. Oděvy, zpívání a oholené hlavy mi připadaly poněkud podivné. Ale jak jsem toto hnutí poznával, nalézal jsem nápadnou podobnost podstaty jejich učení s původním jádrem křesťanství - jednoduchý život bez snahy o hromadění hmotných statků, soucit se všemi živými tvory, sdílení, láska a radost. To, do jaké míry učení jednoho člověka a duchovní tradice, kterou přinesl, ovlivnily životy tolika lidí, na mne hluboce zapůsobilo. Z mého pohledu je příspěvek Šríly Prabhupády velmi důležitý a bude trvalý." "Proč kupujeme takové velké budovy? Jen proto, abychom lidem dali příležitost slyšet o Krišnovi." Hlavním programem Šríly Prabhupády pro znovuoživení védského učení v Indii byla výstavba význačných chrámů. Dříve než v roce 1977 odešel z tohoto světa, dohlédl na výstavbu chrámů v Mumbáí a Vrindávanu. Dnes je na území Indie čtyřicet jedna chrámů s celonárodní mnohamilionovou kongregací.

Chrámy
Jak již bylo uvedeno, ISKCON v současné době vlastní na celém světě více než tři sta chrámů, farem, škol a dalších středisek. Ve všech pořádají členové každodenní přednášky, zpívají a poskytují individuální pokyny týkající se vědy o vědomí Krišny. Každé středisko také pravidelně každý týden pořádá festival a vegetariánskou hostinu a navíc programy při slavnostních příležitostech během celého roku. Všechny programy jsou přístupné veřejnosti. "Bhaktivinoda Thákura, velký duchovní mistr, který byl otcem našeho duchovního mistra, si přál, aby sem přišli lidé ze Západu, zvelebili toto místo a zpívali a tančili společně s Indy."

Duchovní město ISKCONu v Indii
Výstavba duchovního města v Májápuru (v Indii) představuje asi nejctižádostivější z mnoha plánů Šríly Prabhupády na další šíření vědomí Krišny po celém světě. Po dokončení bude Májápur City jedním z nejpůsobivějších a nejpřitažlivějších aspektů toho, jak bude ISKCON ve 21. století představovat védskou kulturu. Projekt, jehož výstavba je již v plném proudu, zahrnuje restaurace, hotely, stálé rezidence, různé vzájemně se doplňující tematické parky a zvláštní katedrálu na počest Šríly Prabhupády. Jeho součástí je také "Chrám védského planetária" a mnoho dalšího.

ISKCON

Mezinárodní společnost pro vědomí Krišny (ISKCON) vytvořil Jeho Božská Milost A.Č. Bhaktivédanta Svámí Prabhupáda, zakladatel-áčárja této společnosti. Mezinárodní společnost pro vědomí Krišny je obvykle známa jako hnutí Hare Krišna a je autentická, historicky autorizovaná, přirozená a transcendentální, neboť je založena na Bhagavad-gítě, což je nejautorizovanější písmo pojednávající o duchovní vědě. V Bhagavad-gítě Krišna opakovaně říká, že bychom Ho měli uctívat, klanět se Mu, a pak k Němu dospět. Bhagavad-gíta jasně poukazuje na absolutní nutnost vědomí Krišny a je přijímána jako esence Véd a Upanišad. Z historického hlediska se jí nic nevyrovná. Na základě archeologických důkazů bylo vypočítáno, že Krišna pronesl Bhagavad-gítu na bojišti zvaném Kurukšétra před více než pěti tisíci lety. Toto hnutí pro vědomí Krišny je tedy z historického hlediska pět tisíc let staré. Postupně se stává nejpopulárnějším hnutím na celém světě, zvláště mezi mladou generací. Stává se stále zajímavějším i pro starší generaci, zvláště mezi učenci. Je rozšířeným omylem, že hnutí pro vědomí Krišny představuje hinduistické náboženství. Ve skutečnosti nepředstavuje žádnou víru nebo náboženství, které soupeří s jinými vírami nebo náboženstvími. Jedná se o vzdělávací a kulturní hnutí pro dobro všech a neztotožňuje se s žádnou konkrétní sektářskou vírou. Toto kulturní hnutí má především učit lidi o základních principech duchovního života. V hnutí pro vědomí Krišny vychováváme inteligentní lidi tak, aby dokázali ovládat svou mysl a smysly, naučili se pravdomluvnosti, vnitřní a vnější čistotě, dosáhli moudrosti, byli schopni své znalosti používat v praktickém životě a získali vědomí Boha.

Bhagavad-gíta

Bhagavad-gíta se většinou vydává a čte jako samostatné dílo, ale původně tvoří epizodu v Mahábháratě, sanskrtském eposu o pradávné historii světa. Mahábhárata popisuje události vyúsťující v současný věk zvaný Kali. Na jeho začátku, přibližně před pěti tisíci lety, přednesl Krišna, Nejvyšší Osobnost Božství, Bhagavad-gítu Ardžunovi, svému příteli a oddanému. K jejich rozmluvě - jednomu z nevýznamnějších filozofických a duchovních rozhovorů historie - došlo těsně před zahájením bitvy na Kuruovském bitevním poli poblíž dnešního Nového Dillí. Tam se shromáždila všechna světová vojska, aby tím nejdrastičtějším způsobem zakončila dlouhotrvající spor o trůn mezi jeho právoplatnými dědici, pěti syny krále Pándua, a jejich bratranci, závistivými a podlými syny krále Dhritaráštry. Ardžuna, nejslavnější z pěti Pánduovců, se ocitá před velice nesnadným rozhodnutím, zda bojovat proti svým příbuzným a přátelům a zabít je, nebo opustit bojiště a vzdát se svého práva a povinnosti. Pozorný čtenář bude jistě uchvácen dokonalostí Šrí Krišny, který dokonalou logikou, poznáním o karmě a převtělování duše, popisem různých jógových praktik a nakonec i nejvyššího jógového systému - bhakti-jógy, neboli oddané služby Nejvyššímu Pánu - vysvětluje, proč by měl Ardžuna bojovat. Poznáním osvícený Ardžuna se tedy rozhodne, že bude bojovat na základě své povinnosti kšatriji a touhy potěšit Krišnu.

Cíle ISKCONu

Když Šríla Prabhupáda založil v červenci 1966 v New Yorku hnutí pro vědomí Krišny (ISKCON), stanovil sedm jeho cílů:

1. Systematicky šířit duchovní poznání v celé společnosti a vzdělávat všechny lidi v zásadách duchovního života, v zájmu zvrácení nerovnováhy životních hodnot a dosažení skutečné jednoty a míru ve světě.

2. Šířit vědomí Krišny tak, jak je zjeveno v Bhagavad-gítě a Šrímad-Bhágavatamu.

3. Sbližovat členy hnutí a vést je ke Krišnovi, původní bytosti, a tak v nich a v celém lidstvu rozvíjet ideu, že každá duše je nedílná část Boha (Krišny).

4. Učit a podporovat sankírtanové hnutí, sborové zpívání svatých jmen Boha, jak je zjeveno v učení Pána Šrí Čaitanji Maháprabhua.

5. Vybudovat poutní místa spojená se zábavami Pána Krišny ve prospěch členů a celé společnosti.

6. Sdružovat členy za účelem vyučování jednoduššího a přirozenějšího způsobu života.

7. Tisknout a šířit periodické publikace, knihy a jinou literaturu v zájmu dosažení výše zmíněných cílů.

Kontakt na ISKCON

Q: Navštívil jsem vaši webstránku, ale stále uvažuji o tom, co je náboženství Hare Krišna zač. Pracuji ve skladišti civilní ochrany a pomohl jsem jednomu z členů vaší víry. Z toho pána vyzařoval vnitřní klid a připadal mi záhadný. Nepíši proto, abych změnil své náboženství nebo něco podobného, ale abych se dozvěděl o lidech jako jste vy a co jste vlastně zač. Osobně věřím, že ve světě existují mocné síly, které nejsou lidské povahy nebo vytvořené lidmi. Můj postoj k životu je takový, že pokud někdo dokáže připustit, že zde je nebo jsou vyšší síly, které hrají svoji roli v životě, je na správné cestě. A také, že i když v moderní společnosti jsou zapotřebí peníze, neměly by být zdrojem stresu a korupce, jak tomu je nyní. Prosím, odepište mi a sdělte mi o sobě více. Viděl jsem vás na Havaji a opravdu jsem chtěl hovořit s nějakým oddaným, ale oni zpívali a bubnovali a já jsem si říkal, že by v tom neměli být rušeni!!! Díky za váš čas!!

A: Hare Krišna Díky za váš dopis, pomoc oddanému a ocenění. Pán Krišna nikdy nezapomene na žádnou službu nebo ocenění určené Jeho oddaným. Naše stránky poskytují základní informace o nás, kteří se snaží stát oddanými Nejvyššího Pána. Doporučuji vám přečíst si články, z nichž získáte odpovědi na hlavní otázky. Kdykoliv vám něco nebude jasné, napiště nám a my se vám pokusíme pomoci. Pro ty, kdo se touží ponořit do studia védské tradice, je zde mnoho, co se mohou naučit. Ano, vaše pochopení je správné. Každý může na vlastní oči vidět, že lidstvo nemá svět pod kontrolou a ve skutečnosti se dostáváme do stále větších a větších potíží kvůli našim nevědomým činnostem. Pán nám však dává příručku k používání tohoto světa v podobě Véd, písem. Pokud je aplikujeme ve svém životě, uděláme duchovní pokrok a náš život bude úspěšný. On je svrchovaný vládce všeho a náš skutečný přítel. Doporučuji vám navštívit některé z našich středisek a hovořit s oddanými. Adresy jsou na naší stránce World addresses @ iskconcenters.com. Nejlepší doba pro návštěvu je nedělní odpoledne, kdy pořádáme veřejný program s chrámovým obřadem, zpěvem, přednáškou a lahodnou hostinou. Také naše restaurace Govinda jsou proslavené svým jedinečným jídlem prostým karmy (prasádam). To znamená, že je obětováno Pánu s láskou a oddaností; tím je zduchovněno a získalo očišťující účinky. Zpívání a bubnování, které jste viděl, se nazývá harináma, tradiční veřejné opěvování Krišny zpíváním Jeho svatých jmen. Je to nejlepší metoda uctívání doporučená písmy pro náš věk. Je prospěšné těm, kdo zpívají, i těm, kdo naslouchají. Prakticky každá duchovní tradice doporučuje podobný způsob uctívání (např. Žalm 150); není to tedy tak nezvyklé, jak si lidé někdy myslí. Přeji vám veškerý úspěch v životě.

page url: http://www.veda.harekrsna.cz/encyklopedie/intro.htm
Please support us:  
 
© 2001 - 2024 VEDA - Bhaktivedanta Book Trust - Krishna.com, authors. CC-BY-SA J. Mares (contact)