Vegetariánství

Úvod Agnosticismus
Alternativní společnost
Moderní věda
Hinduismus a vaišnavismus
Otázky a odpovědi
Vegetariánství
Univerzální náboženství

"Moderní civilizace je soustředěna kolem zabíjení zvířat."
(Šrímad Bhágavatam 4.27.11, výklad)

Skrytá cena masa
Jedním z hlavních problémů moderní civilizace je hlad. Podle Véd je nouze výsledkem negativní karmy vytvořené zkázonosnou činností světové populace, nikoliv výsledkem přelidnění. Země dokáže poskytovat každému, kdo žije na jejím povrchu, veškerou potravu potřebnou k životu. Nedostatek si způsobujeme vlastní chamtivostí a necitlivostí vůči ostatním živým bytostem, jako například zvířatům, která zabíjíme. Přes polovinu ročního úbytku lesních porostů na světě má na svědomí mýcení lesů pro zajištění pastvin pro dobytek. Ten spotřebuje zhruba polovinu světové produkce obilovin. Z obilí, které se stává potravou dobytka, přichází vniveč 90% proteinů a získání 1 kilogramu hovězího masa navíc vyžaduje 500 krát více vody než získání stejného množství obilí. Jelikož "výroba" 1 kg hovězího vyžaduje 16 kg obilí, chov dobytka je velmi neefektivní [1]. Z ekonomického, biologického, etického a duchovního hlediska nejsou vegetariánství a ochrana krav prospěšné pouze lidem, ale lze je chápat i jako komplexní řešení celé spleti problémů, kterým svět nyní čelí. Podívejme se spolu blíže na ty nejdůležitější z nich.

Zdraví
Pojídání hovězího či jakéhokoliv jiného masa, pohnutka k porážení zvířat, škodí lidskému zdraví. Pokud člověk, který má mnohem delší tračník tlustého střeva než masožravá zvířata, jí maso:

1. Ve střevní mikroflóře tlustého střeva jsou kvasné bakterie nahrazeny hnilobnými a zdraví škodlivé jedy se vstřebávají do krevního oběhu se zhoubnými následky.
2. Zastaví se přirozená syntéza vitamínu B12, což vede k chudokrevnosti.
3. Jedovaté látky ze zvířecího masa zbavují metabolismus uhlovodíků a mohou způsobit cukrovku.
4. Nevýživné složky dráždí zažívací ústrojí, a tak způsobují rakovinu.
5. Organismus musí odstraňovat nežádoucí sloučeniny z krve a takto vynaložená energie chybí jiným tělesným funkcím, včetně myšlení. Jedy, ať sebemírnější, postihují všechny smysly a pokud jsou vylučovací orgány přetížené a nedokáží jich tělo zbavit, setrvávají v něm velmi dlouho.
6. Přenášejí se cizopasníci. Všichni masožraví živočichové včetně ptáků hostí typické druhy parazitů, kteří často způsobují jejich smrt. O některých z nich je známo, že se přizpůsobují lidským žaludkům.
7. Konzumace masa obvykle vede k nadměrnému množství proteinů v organismu. Minimální denní množství proteinů, které odborníci na výživu odhadují na 10 až 90 gramů, lze snadno získat z potravin rostlinného původu a mléčných výrobků. Protein je ve značném množství přítomný v mléce, sýru, jogurtu, celozrnné pšenici, kukuřici, mnoha druzích ořechů, luskovin a zeleniny. Nadbytek proteinů, zvláště těch, které jsou výsledkem konzumace masa, má na svědomí onemocnění jater, vysoký krevní tlak a kornatění tepen.

Zelenina, ovoce, obiloviny a mléčné výrobky jsou z hlediska správné výživy dokonale vyvážené. Pokud se k nám však dostanou prostřednictvím masa, jsou zdraví nebezpečné. Mezi škodlivé látky v mase patří:

- jedovaté zplodiny z krve, bakterie, hnis, očkovací látky a léčiva
- jedovaté látky vylučované pod vlivem strachu při porážce
- bakterie hnilobného rozkladu, který začíná ihned po smrti zvířete. Vaření je všechny nezničí, protože maso je výborný tepelný izolant, a ty, které byly zabity, po sobě zanechávají své jedovaté zbytky.

Zvířata chovaná pro maso trpí množstvím chorob a cizopasníků, což je důsledkem jejich nepřirozeného způsobu života a zneužívání. Za příklad mohou posloužit násilné krmení, které způsobuje degenerativní ztučnění orgánů, poruchy vnitřní sekrece (následek nemocí souvisejících s kastrací a infekcemi při potratu), onemocnění nohou a ústní dutiny, horečky, katary, rakovinové nádory, tuberkulóza, mastitida, jaterní motolice způsobující ucpávání cév jedovatými zplodinami, očkovací látky v krvi a tkáních atd. Drůbež je často přesycena rakovinotvornými estrogeny (pohlavní hormony). Zvířecí tuky obsahují cholesterol, který je dnes považován za příčinu koronárních nemocí srdce. Mnoho studií věnovaných výzkumu rakoviny odhalilo, že oblasti s nejvyšší spotřebou masa obvykle vykazují i nejvyší míru výskytu rakoviny, zatímco ve spíše vegetariánských oblastech je tato míra mnohem nižší. V nedávné době se objevila hrozba takzvané "nemoci šílených krav", odborně zvaná Creutzfeldt-Jakobova nemoc. Odborníci si nejsou jisti jejím původem ani tím, co od ní můžeme očekávat. Jedna věc se však zdá být jistá: je mnohem nebezpečnější než AIDS a sedíme na časované bombě. Riziko nakažení je nejvyšší u mozkových nervových tkání, poté u masa svalů a krve. Pravděpodobnost úmrtí u osob, které pravidelně jedí telecí maso a jiné produkty z hovězího masa, je třináctkrát vyšší než u ostatních. [2] T. H. Huxley ve své knize "Místo člověka v přírodě" [3] předkládá některé biologické a anatomické důkazy toho, že člověk není masožravec:

1. Střeva masožravců jsou velmi krátká, aby umožnila rychlé vyloučení hnilobných bakterií. Býložravci, včetně člověka, však mají střeva velmi dlouhá, aby kvasné bakterie mohly řádně natrávit rostlinnou stravu.
2. Masožravci mají dlouhé zuby a v mnoha případech zatažitelné drápy k zabíjení a přidržování kořisti, zatímco býložravci mají zuby a drápy zahnuté a někteří z nich navíc rohy sloužící k obraně.
3. Čelisti masožravců se mohou otvírat a pohybovat pouze svisle, zatímco u býložravců i do stran (při přežvykování).
4. Masožravci se nepotí, ale regulují tělesnou teplotu vyplazeným jazykem a rychlým dýcháním. Býložravcům k tomu naopak slouží potní žlázy, jimiž také z těla vylučují různé zplodiny.
5. Sliny masožravců neobsahují ptylin (jako je tomu u býložravců). Proto nemohou natrávit škroby.
6. Masožravci vylučují ve srovnání s býložravci desetkrát více kyseliny chlorovodíkové, která dokáže rozložit kosti v potravě.
7. Masožravci vodu chlemtají, ale býložravci ji sají.
8. Masožravci disponují pevným počtem zubů se zvláště výraznými špičáky, zatímco býložravci mají špičáky krátké, neuzpůsobené k trhání masa.

Ekonomika
Zavedení ochrany krav a podpora vegetariánské stravy na mezinárodní úrovni by představovaly velký krok vstříc vyřešení světové potravinové krize. Některé ekonomické výhody:

1. Potrava z masa obsahuje více než 50% znečištěné vody plné bakterií, a proto je jako zdroj proteinů nesmírně drahá. Maso je velmi chudý zdroj i ostatních prvků, jako jsou minerální látky, vitamíny a uhlovodíky a naprosto ne nejlepším zdrojem proteinů, za který je vydáváno.
2. Půda potřebná k získání jedné tuny hovězího masa stačí k produkci 10-20 tun vysoce výživné lidské stravy vhodné k přímé konzumaci - a to za stejnou dobu, beze všech nevýhod souvisejících s produkcí masné potravy a také nekonečně levněji.
3. Konzument masa potřebuje k vlastní obživě a obživě svého dobytka mnohokrát více půdy než vegetarián. Jelikož na světě připadá pouze asi čtvrt hektaru půdy na jednoho obyvatele, znamená to, že někdo přijde o svůj podíl.
4. Z každých sta kilogramů suché stravy, kterou sežere dobytek, se nám pouze čtyři až šestnáct kilogramů vrátí v podobě masa - a navíc velmi pochybné hodnoty. To je značně neúsporná a drahá metoda získávání potravy.
5. Pokud by ti, kdo i přes všechny rozumné argumenty trvají na konzumaci masa, jedli pouze přirozeně uhynulé kusy, zvířata by přiváděla na svět více potomstva a po počátečním období zdánlivého nedostatku by tak bylo k dispozici více masa než nyní.

Některá etická hlediska
Porážka je bolestivá a zvíře při ní trpí. Zvířata vnímají a bojí se stejně jako lidé. A nejenže jsou vystavována utrpení (bez ohledu na to, zda jsou zabita rychle či pomalu - většina zemí má nanejvýš nehumánní zákony týkající se porážení zvířat), ale také, jako je tomu v případě krav chovaných na farmách na porážku, žijí v neustálé úzkosti, neboť snadno vycítí a pochopí, co je čeká. Člověk nemá etické právo uměle ukončit život žádného tvora, a zvláště ne krávy, z jejíhož mléka připravuje úžasné množství pokrmů a která se svým potomstvem živí i celé lidstvo. Zabíjení tak vysoce vyvinutých tvorů vede k bezcitnosti vůči všem živým bytostem a celkové neúctě k životu.

Estetická hlediska
Zvířecí mrtvoly a mrtvé ryby vydávají odporný zápach, který je možné snášet jedině s pomocí opojných prostředků či jiného způsobu otupení smyslů. Většina dětí musí být ke snědení prvních soust masa či ryby donucena. Vegetariánské pokrmy jsou naproti tomu barevné, příjemné na pohled, voňavé a chutné.

Hmotná hlediska přímo odvozená z duchovní moudrosti

- Podle ajurvédy mléko obsahuje výživné prvky, které napomáhají ve vývoji jemných tkání mozku, jenž přijímá duchovní poznání, a přináší tak tělu a mysli klid.
- Kravský hnůj je velmi cenná surovina. Používá se ke hnojení rostlin, jako vysoce účinné palivo, v teplých krajích jako izolace doškových střech, dezinfekce a lék. Antiseptické a léčivé vlastnosti kravského hnoje potvrzuje moderní věda. Kravská moč se v souladu s pokyny písem používá také jako účinný lék proti onemocnění jater, krevního oběhu a tuberkulóze.
- Mléko krav, které se volně pasou, má mnoho přirozených antiseptických a léčivých vlastností, protože tyto krávy spásají spolu s travou mnoho divoce rostoucích léčivých rostlin.

Karma
Příčina a následek představují základní dualitu hmotného světa. Vše, k čemu zde dochází, má svou příčinu a přímo či nepřímo to povede k nějakým následkům. Náhoda neexistuje - vše je částí vyšší struktury příčin a následků. Příčina a následek poukazují na princip akce a reakce. Podle Véd se tento princip týká jak fyzikálních, tak nefyzikálních jevů. Pouhá mechanická kauzalita nedokáže vysvětlit vše. To platí zvláště v případě jevů jako je vědomí, život, individualita a osud.

Karma je sanskritské slovo pro "činnost". Protože sanskrit je značně rozmanitý jazyk, slovo "karma" znamená ještě mnohem více. Je odvozeno od kořene "kri" (dělat, konat, plánovat) a znamená také "to, co je zapříčiněno a co zapříčiňuje", což napovídá, že žádná činnost není nezávislá - je částí rozsáhlé spleti příčin a sama je příčinou budoucích reakcí a událostí. Tato spleť je koordinována podle "zákona karmy" - zákona akce a reakce. Nejsme nuceni jednat určitým způsobem - máme svobodnou vůli, ale s ní přichází zodpovědnost. Jsme proto (individuálně i kolektivně) svobodní ve výběru své budoucnosti, ale neustále se nám vracejí reakce za naše předchozí činy, které jsme s využitím své svobodné vůle vykonali. Za své štěstí a neštěstí si tedy zodpovídáme sami a hmotná příroda neustále vytváří podmínky, v nichž si užíváme nebo trpíme. Kolektivní karma je souhrn individuálních karem. Pokud mnoho lidí dělá to samé nebo podporuje či snáší nějaký čin, potom nesou kolektivně zodpovědnost a získají kolektivní reakci, pozitivní či negativní. Ačkoliv podle zákona karmy nejsme nikdy pasívními obětmi předurčení, nevyhneme se zároveň ani působnosti zákonů stvoření ustanovených vůlí Stvořitele. Nejvyšší Pán si přeje, aby byly všechny živé bytosti šťastné a získávaly duchovní poznání. Proto někdy, aby je napravil, vytváří situace a způsobuje věci, kterým se nelze vyhnout. Nejvyšší zodpovědností lidské bytosti tedy je pochopit, že existuje Stvořitel, a naučit se žít v souladu s Jeho vůlí.

Duchovní hlediska
"Ten (kdo jí maso) nemůže porozumět Bohu." (A.Č. Bhaktivédánta Svámí Prabhupáda, přednáška ze Šrímad Bhágavatamu, 28. května 1976, Honolulu, Havajské ostrovy)

Židovsko-křesťanská tradice
Ve Starém zákoně je vegetariánský životní styl popisován jako dokonalý. Kniha Genesis (1:29) uvádí: "A Bůh pravil, Dal jsem vám každou bylinu na zemi nesoucí semena i každý strom nesoucí ovoce se semeny; ty vám budou pokrmem." To je výrok jasně svědčící ve prospěch vegetariánské stravy. Kniha Exodus (20:13) přikazuje: "Nezabiješ". Původní hebrejský text praví "lo tirtzach", což je odvozeno ze slova "ratzach", vražda. Slovo pro zabíjení je "harog" - jinými slovy, zabíjení není zakázáno, ale regulováno, v souvislosti s předpisy týkajícími se oběti a jídla (košer). Je však možné zabíjet na obranu dharmy v souladu s konkrétními pokyny dharma šáster.

V Bibli lze samozřejmě nalézt také pasáže, kde Bůh lidem jíst maso dovoluje, jako například Noemovi a během Exodu. Téměř všechny tyto případy však byly vyjímkami, které by neměly být vytrhávány z kontextu ve snaze ospravedlnit pojídání masa z náboženského hlediska. Po potopě se Noe ocitl v tísni - veškeré rostlinstvo bylo zničeno a Bůh mu proto dovolil - nikoliv přikázal - jíst maso (Gen. 9:3). V Genezi 9:4 Bůh znovu upomíná, že se nesmí jíst maso obsahující krev, a následující dva verše jasně uvádějí, že lidé, kteří zabíjejí, budou na oplátku sami zabiti. Někteří vědci zjistili, že když Noe dostal svolení jíst každého živého tvora, bylo použito řeckého slova "herpeton", které doslova znamená "plaz". [4]

Řecké slovo pro maso zní "kreas" a ve spojení s Ježíšem Kristem není nikdy použito - slova přeložená jako "maso" jsou "trophe", "brome" a podobná, která znamenají obecně "jídlo" či "jíst". V celém Novém zákoně nenajdeme jedinou přímou zmínku o tom, že by Ježíš jedl maso. [5] Ježíš přísně vyčinil farizeům slovy: "Kdybyste věděli, co znamená: Žádám milosrdenství a ne oběť, nezavrhovali byste nevinné." (Mat. 12:7) To očividně odsuzuje zabíjení zvířat, neboť tento verš pochází z Ozeáše 6:6 - "Žádám milosrdenství a ne oběť, poznání Boha více než zápalné oběti." (v Mat. 12:7 je druhá část textu vypuštěna). Nesmlouvavě se stavěl proti zvyku obětovat v chrámu zvířata a násilím z něj vyhnal prodavače volů, ovcí a holubů a také penězoměnce (Jan 2:14-16).

V Luk. 24:41-43 mu žáci nabídli rybu a medový plást a on si to vzal (jednotné č., můžeme se dohadovat, co).

Následující dva odkazy na ryby mohou vypadat jako protichůdné Ježíšovu kázání.

V Jan. 21:10,13 dal svým žákům rybu, ale sám ji nejedl. Existují na to různé názory. Podle jednoho Evangelia šlo o 'rybí rostlinu', druh řasy běžně konzumovaný v této oblasti. Druhý říká, že ryba (ichtys) má symbolický význam. Mohlo by také jít o pozdější interpolaci.

Je obtížné uvěřit, že Ježíš dával ryby svým posluchačům (Mat. 14:15-21 - nakrmení 5 000), neboť zde není zmínka o jakémkoliv opatření k vaření ryb.

A i kdyby Ježíš jedl ryby, neznamená to, že bychom ho měli napodobovat. Nejde o to napodobovat významné osobnosti, ale spíše následovat jejich pokyny - a neexistují žádné Ježíšovy pokyny jíst maso nebo ryby. Proč také poukazovat na toto takzvané jezení ryb? Ježíš dělal mnoho jiných věcí, proč nenapodobovat také je? Proč se nevzdat všeho majetku a nestat se cestujícím kazatelem? Neměli bychom si vybírat to, co se nám nejlépe hodí, abychom omluvili svůj smyslový požitek. Ježíš by nám neměl sloužit jako utěšovatel svědomí a ospravedlnění našeho smyslového požitku.

Lewis Regenstein: "...bylo-li Poslední Večeří pašijové jídlo - jak mnozí věří - je zajímavé, že zde není zmínka o tradičním jídle z beránka."

Zda Ježíš jedl Pašijového beránka při Poslední Večeři představuje pro mnohé velký problém. Ve své knize Why Kill for Food? anglický historik Geoffrey Rudd však vysvětluje, že pascha, židovské Pašije, připadly na sabat, tedy den _po_ ukřižování Ježíše. To je také plně podpořeno výzkumem Rev. V.A. Holmese-Gora.

Podle Mat. 3:4 odmítal maso i Jan Křtitel: "...a jeho potravou byl divoce rostoucí svatojánský chléb (lusky) a med divokých včel." (v řeckém originále "enkris", koláč z olejových pokrutin, "akris", lusky svatojánského chleba/med)

Jsou zde však drtivé důkazy o tom, že byl Ježíš vegetarián: Ne méně než sedm z Ježíšových dvanácti žáků odmítalo maso (o ostatních nemáme informace). To přirozeně odráží učení Ježíše, jako: "...služebník není větší než jeho pán..." (Jan 14:16).

Těchto sedm jsou:

1. Petr, "...jehož potravou byl chléb, olivy a rostliny..." (Clem. Hom. XII,6)

2. Jakub: Církevní otec Eusebius cituje církevního otce Hegesippa (asi 160 n.l.):

"...Ale Hegesippus, který žil ihned po apoštolech, podává nejpřesnější popis v páté knize svých pamětí. Píše: '...Jakub, bratr (či bratranec) Pána, byl následníkem ve vedení církve ve spojení s apoštoly. Všemi od doby našeho spasitele do dnešního dne byl nazýván Spravedlivý; neboť byli mnozí nesoucí jméno Jakub.
'Byl svatý od matčina lůna; nepil víno, silné nápoje ani nejedl maso. Břitva se nedotkla jeho hlavy, nepomazával se olejem a nepoužíval koupelny. Jemu samotnému bylo dovoleno vstoupit na svaté místo; neboť nenosil vlněný, ale lněný šat. A měl ve zvyku sám vstupovat do chrámu a často ho nacházeli jak na kolenou prosí o odpuštění pro lidi, takže jeho kolena ztvrdla jako velbloudí kvůli jejich neustálému ohýbání při uctívání Boha...'" (Eusebius, Církevní historie II, kap. XXIII,5-7, Nicejští a po-Nicejští Otcové křesťanské církve, Oxford, N.Y., 1890, díl I, str. 125)

Je zajímavé, že Hegesippus říká, že Jakub, bratr (či bratranec) Ježíše, byl svatý od matčina lůna, což by znamenalo, že Marie nejedla maso také a že ho nikdy jako dítě masem nekrmila. Pak by bylo zřejmé, že celá Ježíšova rodina a přirozeně i on sám byli vegetariáni. V tom smyslu je výrok církevního otce Eusebia "byl svatý od matčina lůna" velmi příznačný a poukazuje na vegetariánství Ježíše.

3. Tomáš: Apokryfní Skutky Tomášovy (kap. 20) popisují tohoto Ježíšova žáka jako asketu:

"Neustále se postí, modlí a varuje se jezení masa a pití vína, jí jen chléb se solí, pije vodu a nosí stejný šat v teplém počasí a v zimě, od nikoho nic nepřijímá a dává vše, co má, ostatním."

4. Matouš: "Je mnohem lepší být šťastný než žít vedle démona. A štěstí se nachází v praktikování ctnosti. Proto apoštol Matouš jedl semena a ořechy, ovoce a zeleninu bez masa. A Jan, který dovedl střídmost do krajnosti, jedl svatojanský chléb a med divokých včel..." (Klement Alexandrijský, Učitel, II.I,16: O jídle) (Povšimněte si zde silné Klementovy narážky na vegetariánství Jana Křtitele.)

5. Matěj (který nahradil Jidáše - Sk. 1:21-26). Jeho strava byla podle církevního otce Klementa Alexandrijského stejná jako Matoušova. (Klement/Stromata III,4,26)

6. Ondřej a

7. Juda: Ondřej (Petrův bratr, rodný i ve víře) a Juda z Betsaidy, původně dva z následovníků Jan Křtitele, museli následovat Křtitelovu odříkavou dietu. (viz. výše u Matouše)

Kromě toho existují pádné argumenty proti pojídání masa z řad mnohých otců rané církve: [6]

"...to abstain from the table of devils, not to taste dead flesh, not to touch blood; to be washed from all pollution..." (vyhýbat se stolování s ďábly, nejíst mrtvé maso, nedotýkat se krve, očistit se od veškeré nečistoty) (církevní otec Klement Alexandrijský - Homilie 7.4, 2. století n.l.)

Klemens Prudentius, první křesťanský skladatel hymnů, napomíná v jednom ze svých hymnů své křesťanské bratry: "...neznečišťujte si ruce a srdce porážením nevinných krav a ovcí... Je mnohem lepší být šťastným než mít v sobě ďábla, neboť štěstí lze nalézt pouze v ctnosti. Podle toho se také apoštol Matouš živil semeny, ořechy a rostlinami, a ne masem... není snad v souladu s mírností a prostotou živit se rozmanitými rostlinami, kořeny, olivami, mlékem, sýrem a ovocem?" (církevní otec Klement Alexandrijský, Titus Flavius Clemens, 150-220)

"...My, křesťanští vůdcové, se zdržujeme pojídání zvířecho masa abychom si podrobili svá těla. Nepřirozené pojídání masa má démonský původ." "...Žádné proudy krve mezi nimi (ranými křesťany) neproudí. Žádné vaření vybraných jídel, žádná těžkost hlavy. Není mezi nimi ani strašlivý zápach masa ani nepříjemné výpary z kuchyně..." (Sv. Chrysostomos, 347-404)

"Výpary z masa zatemňují světlo ducha... Těžko dosáhne ctnosti ten, kdo se vyžívá v masných pokrmech a hostinách..." (Sv. Basil, 320-379)

Také tehdejší pohanští pozorovatelé popisují rané křesťany jako vegetariány. Plinius, místodržící v Bíthynii (kde kázal apoštol Petr), označil rané křesťanství v dopise římskému císaři Trajánovi jako "...nakažlivou pověru [a její následovníky jako] zdržující se masa..."

Seneka (5 př. Kr. - 65 po Kr.), stoický filozof a učitel císaře Nerona, popisuje křesťany jako "...cizí kult nebo pověru (v podezření císaře), jež se vyhýbá potravě z masa..."

A Josefus Flavius o nich říká: "...Shromažďují se před svítáním a nemluví ani v nejmenším o světských věcech, ale odříkávají určité modlitby... a společně usedají, každý k jednomu talíři s jedním druhem neškodného jídla..." (velmi podobná pasáž je v: Plinius Trajánovi, Dopisy 10.96–97)

Islám
V překladu "Hadíty" dr. M. Háfize Syeda zvaném "Tak pravil Mohamed" se žáci ptají Proroka Mohameda: "Opravdu existují odměny za dobro, které činíme čtyřnožcům a za to, že jim dáváme pít vodu?" Mohammed odpovídá: "Odměna přichází za dobro prokázané JAKÉMUKOLIV zvířeti." Zvláště sufismus jasně upřednostňuje vegetariánskou stravu. Známý světec Mir Dad řekl: "Každý, kdo jí maso jiné živé bytosti, za to bude muset zaplatit vlastním masem." Al-Háfiz B. A. Masri ve své knize "Vztah ke zvířatům v islámu" poukazuje na krutosti vůči zvířatům páchané ve jménu náboženství. Na citacích z Koránu a učení Proroka Mohammeda ukazuje, že všechny formy rušení zvířat, včetně držení ptáků v klecích, se považují za hříchy. Islám podle něho dokonce zakazuje i kácení stromů.

Více na toto téma: Vegetarianism in Islam (anglicky)

Buddhismus
Buddha stanovil principy "ahimsy" (nenásilí) a vegetariánství za základní kroky na cestě seberealizace. V "Lankavatára sútře" uvádí: "Aby nepůsobili strach živým bytostem... nechť se žáci zdrží pojídání masa... potravou moudrého je to, čím se živí "sádhuové" (světci); není to složeno z masa. ...V budoucnosti se mohou vyskytnout pošetilci, kteří budou tvrdit, že jsem dovolil jíst maso a že jsem je i sám jedl, ale... jíst maso jsem nikomu nedovolil, nedovoluji a nedovolím - v jakékoliv podobě, jakýmkoliv způsobem a kdekoliv; je to všem bezpodmínečně zakázáno." Tvrzení, že Buddha zemřel následkem požití zkaženého masa, je tedy dodnes kontroverzní téma. Původní slovo v jazyce pali, které je překládáno jako "vepřové maso", zní "sukara-maddava". Správné slovo pro "vepřové maso" by však bylo "sukara-mamsa". "Sukara-maddava" znamená pravděpodobněji "prasečí pochoutka" neboli lanýž.

Védská tradice
Védská písma starověké Indie (historicky starší než buddhismus) také zdůrazňují jako etický základ vegetariánství nenásilí. Manu-smrti (5.49) varuje: "Nechť se člověk poté, co dobře rozvážil původ potravy z masa a krutost poutání a zabíjení vtělených bytostí, zcela vzdá pojídání masa." Od vládnoucí moci se očekávalo, že dohlédne na to, aby se nerozšířilo násilí: "Ten, kdo sní lidské maso, maso koně či jiného zvířete a připraví ostatní o mléko tím, že zabíjí krávy, pokud od toho takový zloduch neupustí ani přes použití jiných přesvědčovacích prostředků, neměl bys váhat mu setnout hlavu, ó králi." (Rg Véda 10.87.16)

Všechny živé bytosti jsou duše uzavřené v těle. V Bhagavad-gítě Pán Kršna popisuje duši jako zdroj vědomí a aktivní princip v těle každé živé bytosti. Duše v nižší než lidské formě života automaticky přechází do vyššího druhu, až nakonec dospěje do lidského těla. Pouze v něm může obrátit své vědomí k Bohu a po smrti se vrátit zpátky do duchovního světa. Zabití zvířete přeruší jeho přirozený postup a vrah se za tento hřích nevyhne příslušné reakci. Týká se to však pouze osoby, která zvíře zabije? Podle Mahábháraty (Anu Parva 115.47) zní odpověď "ne": "Ten, kdo maso koupí, páchá násilí ("himsa") svým bohatstvím; ten, kdo je jí, se prohřešuje svou chutí a ten, kdo zvíře zabije se dopouští "himsy" jeho svázáním a zabitím. Existují tedy tři druhy zabití. Ten, kdo maso přinese nebo pro ně pošle, ten, kdo usekne údy zvířete, a ten, kdo maso kupuje, prodává a vaří - ti všichni jsou považováni za pojídače masa."

Sám Kršna vysvětluje v Bhagavad-gítě (5.18), že duchovní dokonalost znamená vidět rovnost všech živých bytostí. "Pokorný mudrc nedělá díky pravému poznání rozdíl mezi vzdělaným a laskavým bráhmanem, krávou, slonem, psem a pojídačem psů (vyvrhelem)." Dále nás nabádá přijmout zásadu duchovního vegetariánství: "Pokud Mi někdo s láskou a oddaností obětuje list, květ, plod nebo vodu, přijmu to." (BG 9.26)

Jednoduchý život a vznešené myšlení jako alternativa
Přestože většina současného náboženského myšlení je založena na iracionálním sentimentu, opravdová seberealizace neboli duchovní vědomí je pevně založena na logickém a vědeckém přístupu ke světu, ve kterém žijeme. Vědecký a praktický přístup k vědeckým základům ochrany krav lze nalézt ve starobylé védské civilizaci v Indii. Před více než 5000 lety, kdy védská kultura a věda převládala, byla základní společenskou jednotkou rozšířená rodina. Její majetek představoval dům pro tři či více generací, pozemek dostatečně velký na to, aby umožnil soběstačnost, a alespoň jedna kráva zajišťující mléko. Voli mleli obilí tak, že otáčeli kolem žentouru, a zajišťovali také dopravu lidí a zboží. Kravské mléko se zpracovávalo v mnohé mléčné výrobky a kravský hnůj a moč se se používaly jako dezinfekční a čistící prostředky, palivo pro vytápění a vaření, lék a hnojivo. Zvířata se nezabíjela. Jelikož kráva lidem dává mléko, védská věda ji považuje za stejně úctyhodnou bytost jako je matka, která své dítě kojí vlastním mlékem. Zabití krávy se proto považuje za rovnocenné zabití vlastní matky. Život byl založen na zemědělství a ničím se neplýtvalo. Zvířecí a lidské výkaly a moč se používaly k hnojení půdy a nikdy neznečišťovaly vodu, jako je tomu v moderní civilizaci. Védský systém předepisoval, že výkaly a moč nesmějí přijít nikdy do styku s vodou, ale musí být uloženy do země, která se tak zúrodňuje. Tento systém civilizace je založen na určitých přírodních, duchovních zákonech, a vyznačuje se proto dokonalou rovnováhou a "trvalou udržitelností". Post-védské civilizace na Východě i na Západě se od nich bohužel postupně odchylovaly a považovaly je za přežilé a primitivní. To však vedlo k jejich úpadku a nakonec k zániku. Zdá se, že naše současná západní civilizace v tomto ohledu došla nejdále...

Literatura:
1. Ádirádža Dása: The Hare Krishna Book of Vegetarian Cooking, Bhaktivedanta Book Trust, 1989 (česky)
2. Richard Lacey: "The History of Mad Cow Disease", Cypsela Publications, 1995
3. Thomas H. Huxley: "Man's Place in Nature"
4. "The Four Soul Killers", Gnostic Orthodox Church, St. George Press, 1979
5. viz [1]
6. Rambhoru Déví Dásí: "Food for Peace - Supersimple Vegetarian Cooking for Everyone", Freedom Press, Vrindavan, India, 1994, zde

Citáty o vegetariánství

Srdeční choroby jsou příčinou téměř poloviny úmrtí ve Spojených státech a mnoho lékařů doporučuje takto ohroženým denní cvičení a/nebo vegetariánskou stravu.

"Vegetariánská strava může předejít 70-90% všech srdečních onemocnění." - The Journal of the American Medical Association

"Vegetariáni se vyznačují delším životem a významně nižším výskytem rakoviny ve srovnání s Američany, kteří jedí maso." - The American National Institute of Health

"Antibiotika jako penicilín a tetracyklín postupně ztrácejí účinnost, neboť jsou běžně přidávána do krmiv hospodářských zvířat a bakterie vůči nim získávají odolnost." - The New England Journal of Medicine

"Omezení produkce masa o pouhých 10% by uvolnilo množství obilí postačující k nakrmení 60 000 000 lidí." - Jean Mayer, odborník na výživu, Harvardská univerzita

"Zvířata jsou mí přátelé... a já své přátele nejím." - George Bernard Shaw

"Nezabiješ." - Exodus 20:13

"Mě on (mam sah) pozře v příštím světě - ten, jehož maso jím v tomto životě; moudří prohlašují, že toto je pravý význam slova ,maso' (mam sah)." - Manu-smriti 5.55

"Krutý a podlý člověk, který žije na úkor životů druhých, si pro své vlastní dobro zaslouží být zabit; jinak ho jeho činnosti přivedou k degradaci." - Šrímad-Bhágavatam 1.7.37

Související odkazy:
108 receptů od Góvindy (kuchařka)
část úvodu

Vykořisťování Země - dokument

Cowspiracy - dokument

Please support us: