Śrī Vajra-sūcika Upaniṣad

český překlad (c) VEDA 2008. Nekomerční využití povoleno.

Tato Upaniṣada definuje brāhmaṇu. Řadí se k Sāma Vedě a je uvedena jako 36. v seznamu Upaniṣad v Muktikópaniṣadě. Monier-Monier Williamsův sanskrtsko-anglický slovník ji připisuje Ádi Šankarovi.

Vzývání (śānti mantra Sāma Vedy)

hariḥ oṁ. āpyāyantu mamāṅgāni vāk prāṇaś cakṣuḥ śrotram atho balam indriyāṇi ca sarvāṇi. sarvaṁ brahmopaniṣadaṁ māhaṁ brahma nirākuryām. mā mā brahma nirākarot. anirākaraṇam astu. anirākaraṇaṁ me 'stu. tad-ātmani nirate ya upaniṣatsu dharmās te mayi santu. te mayi santu. oṁ śāntiḥ śāntiḥ śāntiḥ.

hariḥ oṁ—ó Nejvyšší Pane, Osobnosti Božství, Pane Hari; āpyāyantu—nechť zesílí; mama—mé; āṅgāni—údy; vāk—slova; prāṇaś—prāṇa; cakṣuḥ—oči; śrotram—uši; atho—poté; balam—síla; indriyāṇi—smysly; ca—a; sarvāṇi—všechny; sarvaṁ—vše; brahma—Nejvyšší; upaniṣadaṁ—Upaniṣada; mā—nechť ne; ahaṁ—já; brahma—Nejvyššího; nirākuryām—zavrhnu; mā—nechť ne; mā—nechť ne; brahma—Nejvyšší; nirākarot—zavrhne; anirākaraṇam—bez zavržení; astu—nechť je; anirākaraṇaṁ—bez zavržení; me—mě; astu—nechť je; tad-ātmani—v Nejvyšším; nirate—pohroužen; ya—které; upaniṣatsu—v Upaniṣadách; dharmās—náboženské pravdy; te—ty; mayi—ve mně; santu—nechť jsou; te—ty; mayi—ve mně; santu—nechť jsou; oṁ—oṁ; śāntiḥ—mír.

Hari oṁ. Ó Pane Hari, ó Nejvyšší Osobnosti Božství, modlím se, aby Tvojí milostí zesílily mé údy, slova, prāṇa, oči, uši, tělesná síla a všechny smysly. Modlím se, abych nikdy neopustil Nejvyššího Pána, Osobnost Božství, jehož popisují Upaniṣady a jenž je zdrojem všeho existujícího. Modlím se, aby Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, nikdy neopustil mě. Modlím se, abych nikdy neopustil Jeho. Modlím se, aby nikdy neopustil mě. Modlím se, aby ve mně byly vždy přítomné pravdy Upaniṣad. Modlím se, aby ve mně byly vždy přítomné pravdy Upaniṣad. Oṁ. Mír. Mír. Mír.

Text 1

vajra-sūciṁ pravakṣyāmi
śāstram ajñāna-bhedanam
dūṣaṇaṁ jñāna-hīnānāṁ
bhūṣaṇaṁ jñāna-cakṣuṣām

vajra-sūcim—Vajra-sūci (doslova ‘diamantová jehla’); pravakṣyāmi—vyslovím; śāstram—písmo; ajñāna—nevědomost; bhedanam—ničící; dūṣaṇam—vyvracející; jñāna-hīnānām—těch, kdo postrádají poznání; bhūṣaṇam—ozdoby; jñāna-cakṣuṣām—těch, kdo vidí očima poznání.

Nyní vyslovím Vajra-sūcika Upaniṣadu, která ničí nevědomost, vyvrací omyly pošetilých a zdobí moudré, jejichž oči jsou naplněny poznáním.

Text 2

brahma-kṣatriya-vaiśya-śūdrā iti catvāro varṇās teṣāṁ varṇānāṁ brāhmaṇa eva prādhāna iti veda-vacanānurūpaṁ smṛtibhir apy uktam. tatra codyam asti ko vā brāhmaṇo nāma kiṁ jīvaḥ kiṁ dehaḥ kiṁ jātiḥ kiṁ jñānaṁ kiṁ karma kiṁ dharmika iti.

brahma-kṣatriya-vaiśya-śūdrā—brāhmaṇa, kṣatriya, vaiśya a śūdra; iti—tak; catvāraḥ—čtyři; varṇāḥ—varṇy; teṣām—z těchto; varṇānām—vareṇ; brāhmaṇa—brāhmaṇa; eva—vskutku; prādhāna—nejdůležitější; iti—také; veda-vacanānurūpam—podle slov Ved; smṛtibhiḥ—podle smṛti-śāster; apy—tak; uktam—řečeno; tatra—tam; codyam—je třeba se zeptat; asti—je; kaḥ—kdo; vā—nebo; brāhmaṇaḥ—brāhmaṇa; nāma—vskutku; kim—zdali; jīvaḥ—živá bytost; kim—zdali; dehaḥ—tělo; kim—zdali; jātiḥ—zrození, původ; kim—zdali; jñānam—poznání; kim—zdali; karma—karma; kim—zdali; dharmikaḥ—zbožné činy podle dharma-śāster; iti—tak.

Čtyři varṇy jsou: brāhmaṇa, kṣatriya, vaiśya a śūdra. Z těchto vareṇ je nejdůležitější brāhmaṇa. To potvrzují Vedy i smṛti-śāstry. Zde se někdo může zeptat: "Jak se určitá osoba stane brāhmaṇou? Jsou některé živé bytosti brāhmaṇy od přírody a jiné ne? Jsou některá těla brāhmaṇská a jiná ne? Stane se osoba brāhmaṇou narozením v brāhmaṇské rodině? Je někdo brāhmaṇou, protože je učencem? Je někdo brāhmaṇou díky své minulé karmě? Je někdo brāhmaṇou, protože koná zbožné činy?

Text 3

tatra prathamo jīvo brāhmaṇa iti cet tan na. atītānāgatāneka-dehānāṁ jīvasyaika-rūpatvāt ekasyāpi karma-vaśād aneka-deha-sambhavāt sarva-śarīrāṇāṁ jīvasyaika-rūpatvāc ca. tasmān na jīvo brāhmaṇa iti.

tatra—tam; prathamaḥ—první; jīvaḥ—živá bytost; brāhmaṇa—brāhmaṇa; iti—tak; cet—pokud; tat—to; na—ne; atīta—minulých; anāgata—budoucích; aneka—mnohých; dehānām—těl; jīvasya—živé bytosti; eka—jedné; rūpatvāt—kvůli podobě; ekasya—jedné; api—také; karma-vaśāt—vynucené karmou; aneka—mnoha; deha—těl; sambhavāt—kvůli zrození; sarva-śarīrāṇām—těl; jīvasya—živé bytosti; eka—jedné; rūpatvāt—kvůli podobě; ca—také; tasmāt—proto; na—ne; jīvaḥ—živá bytost; brāhmaṇa—brāhmaṇa; iti—tak.

Pokud někdo řekne: "Určitá osoba je brāhmaṇa, protože je to brāhmaṇská živá bytost", potom písmo odpovídá: "Ne. Není tomu tak. Živá bytost zůstává stejná, i když kvůli karmě prochází mnoha různými druhy hmotných těl. Proto není pravda, že určité živé bytosti jsou brāhmaṇy od přírody a jiné ne."

Text 4

tarhi deho brāhmaṇa iti cet tan na. ā-cāṇḍālādi-paryantānāṁ manuṣyānāṁ pañca-bhautikatvena dehasyaika-rūpatvāt jarā-maraṇa-dharmādharmādi-sāmya-darśanāt. brāhmaṇaḥ śveta-varṇaḥ kṣatriyo rakta-varṇo vaiśyaḥ pīta-varṇaḥ śūdraḥ kṛṣṇa-varṇa iti niyamābhāvāt pitr-ādi-śarīra-dahane putrādīnāṁ brahma-hatyādi-doṣa-sambhavāc ca. tasmān na deho brāhmaṇa iti.

tarhi—potom; dehaḥ—tělo; brāhmaṇa—brāhmaṇa; iti—tak; cet—pokud; tat—to; na—ne; ā-cāṇḍālādi-paryantānām—caṇḍāly počínaje; manuṣyānām—lidských bytostí; pañca-bhautikatvena—protože je vytvořeno z pěti živlů; dehasya—těla; eka-rūpatvāt—kvůli jediné povaze; jarā—stáří; maraṇa—smrt; dharma—zbožnost; adharma—bezbožnost; ādi—počínaje; sāmya-darśanāt—kvůli rovnocennému pohledu; brāhmaṇaḥ—brāhmaṇa; śveta-varṇaḥ—bílá barva; kṣatriyaḥ—kṣatriya; rakta-varṇaḥ—červená barva; vaiśyaḥ—vaiśya; pīta-varṇaḥ—žlutá barva; śūdraḥ—śūdra; kṛṣṇa-varṇa—černá barva; iti—tak; niyama—omezení; abhāvāt—kvůli nepřítomnosti; pitṛ—otec; ādi—počínaje; śarīra—tělo; dahane—při spálení; putra—syn; ādīnām—počínaje; brahma-hatyādi-doṣa-sambhavāt—počínaje hříchem zabití brāhmaṇy; ca—a; tasmāt—proto; na—ne; dehaḥ—tělo; brāhmaṇa—brāhmaṇa; iti—tak.

Pokud někdo řekne: "Určitá osoba je brāhmaṇa, protože má tělo brāhmaṇy," potom písmo odpovídá: "Ne. Není tomu tak. Všechny druhy lidských bytostí mají stejný druh hmotného těla vytvořeného z pěti hmotných živlů a podléhajícího stáří, smrti a dalším změnám stejným způsobem. Není také pravda, že brāhmaṇové mají světlou pleť, kṣatriyové červenou, vaiśyové žlutou a śūdrové černou. Ani spálením těla mrtvého brāhmaṇy na pohřební hranici není jeho syn znečištěn hříchem zabití brāhmaṇy. Proto neexistuje nic takového jako brāhmaṇské tělo. Není pravda, že tělo je brāhmaṇou."

Text 5

tarhi jātir brāhmaṇa iti cet tan na. tatra jāty-antara-jantuṣv aneka-jāti-sambhavāt. maharṣayo bahavaḥ santi. ṛśyaśṛṅgo mṛgyaḥ. kauśikaḥ kuśāt. jāmbūko jambūkāt. vālmīko valmīkāt. vyāsaḥ kaivarta-kanyāyām. śaśa-pṛṣṭhāt gautamaḥ. vasiṣṭha urvaśyām. agastyaḥ kalase jāta iti śrutatvāt. eteṣāṁ jātyā vināpy agre jñāna-pratipāditā ṛṣayo bahavaḥ santi. tasmān na jātir brāhmaṇa iti.

tarhi—potom; jātiḥ—zrození, původ; brāhmaṇa—brāhmaṇa; iti—tak; cet—pokud; tan—to; na—ne; tatra—tam; jāti—zrození, původ; antara—jiných; jantuṣu—v živých bytostech; aneka-jāti-sambhavāt—kvůli mnoha zrozením; maharṣayaḥ—vznešení mudrci; bahavaḥ—mnozí; santi—jsou; ṛṣyaśṛṅgaḥ—Ṛṣyaśṛṅga; mṛgyaḥ—z laně; kauśikaḥ—Kauśika; kuśāt—z trávy kuśa; jāmbūkaḥ—Jāmbūka; jambūkāt—ze šakala; vālmīkaḥ—Vālmīki; valmīkāt—z termitiště; vyāsaḥ—Vyāsa; kaivarta-kanyāyām—z lůna rybářovy dcery; śaśa-pṛṣṭhāt—z boku králíka; gautamaḥ—Gautama; vasiṣṭha—Vasiṣṭha; urvaśyām—prostřednictvím Urvaśī; agastyaḥ—Agastya; kalase—z nádoby na vodu; jāta—narozeni; iti—tak; śrutatvāt—na základě śruti-śāstry; eteṣām—jich; jātyā—původem; vinā—bez; apy—také; agre—před; jñāna—poznáním; pratipāditā—stanovené; ṛṣayaḥ—mudrci; bahavaḥ—mnozí; santi—jsou; tasmān—proto; na—ne; jātiḥ—zrození, původ; brāhmaṇa—brāhmaṇa; iti—tak.

Pokud někdo řekne: "Určitá osoba se stane brāhmaṇou narozením v brāhmaṇské rodině," potom písmo odpovídá: "Ne. Není tomu tak. Brāhmaṇa se může narodit v jakékoliv rodině. Vskutku, mnozí velcí brāhmaṇští mudrci se nenarodili brāhmaṇům. Ṛṣyaśṛṅga Muni se narodil z laně, Kauśika Muni z trávy kuśa, Jāmbūka Muni ze šakala, Vālmīki Muni z termitiště, Vyāsa Muni z lůna rybářovy dcery, Gautama Muni z boku králíka, Vasiṣṭha Muni prostřednictvím Urvaśī, Agastya Muni z nádoby na vodu. To vše popisuje śruti-śāstra. Mnozí vznešení brāhmaṇští mudrci, přestože se nenarodili v brāhmaṇských rodinách, jsou tedy přijímáni jako vznešení brāhmaṇové kvůli své duchovní moudrosti. Proto není pravda, že narození v brāhmaṇské rodině dělá z osoby brāhmaṇu."

Text 6

tarhi jñānaṁ brāhmaṇa iti cen na. kṣatriyādayo 'pi paramārtha-darśino 'bhijñā bahavo santi. tasmān na jñānaṁ brāhmaṇa iti.

tarhi—potom; jñānam—poznání; brāhmaṇa—brāhmaṇa; iti—tak; cet—pokud; na—ne; kṣatriyādayaḥ—ksatriyi počínaje; api—také; paramārtha—konečný cíl života; darśinaḥ—vidí; abhijñā—moudří; bahavaḥ—mnozí; santi—jsou; tasmāt—z toho; na—ne; jñānam—poznání; brāhmaṇa—brāhmaṇa; iti—tak.

Pokud někdo řekne: "Určitá osoba je brāhmaṇa, protože má poznání," potom písmo odpovídá: "Ne. Není tomu tak. Mnoho kṣatriyů a ostatních má pravé poznání a zná konečný cíl života, ale přesto to nejsou brāhmaṇové. Proto pouhé poznání nedělá osobu brāhmaṇou."

Text 7

tarhi karma brāhmaṇa iti cet tan na. sarveṣāṁ prāṇināṁ prārabdha-sañcitāgami-karma-sādharmya-darśanāt karmabhir preritāḥ santo janāḥ kriyāḥ kurvantīti. tasmān na karma brāhmaṇa iti.

tarhi—potom; karma—karma; brāhmaṇa—brāhmaṇa; iti—tak; cet—pokud; tan—potom; na—ne; sarveṣām—všech; prāṇinām—živých bytostí; prārabdha—započatá; sañcita—nahromaděná; āgami—přicházející; karma—karma; sādharmya—stejná povaha; darśanāt—kvůli pohledu; karmabhiḥ—karmou; preritāḥ—vynucené; santaḥ—svaté; janāḥ—osoby; kriyāḥ—zbožné činy; kurvantīti—konají; tasmāt—proto; na—ne; karma—karma; brāhmaṇa—brāhmaṇa; iti—tak.

Pokud někdo řekne: "Určitá osoba je brāhmaṇa, protože koná své předepsané povinnosti (karmu)," potom písmo odpovídá: "Ne. Není tomu tak. Mnohé zbožné živé bytosti také konají své předepsané povinnosti vyplývající z jejich minulých činností (karmy), ale to z nich všech nedělá brāhmaṇy. Proto osobu nedělá brāhmaṇou konání předepsaných povinností." [viz BG 18.41-45]

Text 8

tarhi dharmiko brāhmaṇa iti cet tan na. kṣatriyādayo hiraṇya-dātāro bahavaḥ santi. tasmān na dharmiko brāhmaṇa iti.

tarhi—potom; dharmikaḥ—zbožné činy; brāhmaṇa—brāhmaṇa; iti—tak; cet—pokud; tan—potom; na—ne; kṣatriyādayaḥ—počínaje ksatriyi; hiraṇya-dātāraḥ—rozdávající zlato jako almužnu; bahavaḥ—mnozí; santi—jsou; tasmān—proto; na—ne; dharmikaḥ—zbožné činy; brāhmaṇa—brāhmaṇa; iti—tak.

Pokud někdo řekne: "Určitá osoba je brāhmaṇa, protože koná zbožné činy," potom písmo odpovídá: "Ne. Není tomu tak. Mnozí kṣatriyové a ostatní rozdávali jako almužnu zlato a konali mnoho zbožných činů, ale to z nich neudělalo brāhmaṇy. Proto samotné zbožné činy nedělají osobu brāhmaṇou."

Text 9

tarhi ko vā brāhmaṇo nāma. yaḥ kaścid ātmānam advitīyaṁ jāti-guṇa-kriyā-hīnaṁ ṣaḍ-ūrmi-ṣaḍ-bhāvety-ādi-sarva-doṣa-rahitaṁ satya-jñānānandānanta-rūpaṁ seyaṁ nirvikalpam aśeṣa-kalpādhāram aśeṣa-bhūtāntaryāmitvena vartamānam antar bahiś cākāśa-vad anusyūtam akhaṇḍānanda-svabhāvam aprameyam anubhavaika-vedyam aparokṣatayā bhāsamānaṁ kara-talāmalaka-vat sākṣād aparokṣī-kṛtya kṛtārthatayā kāma-rāgādi-doṣa-rahitaḥ śama-dāmādi-sampanno bhāva-mātsarya-tṛṣṇāśā-mohādi-rahito dambhāhaṅkārādibhir asaṁspṛṣṭa-cetā vartata evam ukta-lakṣaṇo yaḥ sa eva brāhmaṇa iti śruti-smṛti-purāṇetihāsānām abhiprāyaḥ. anyathā hi brāhmaṇatva-siddhir nāsty eva. sac-cid-ānandam ātmānam advitīyaṁ brahma bhāvayed ātmānaṁ sac-cid-ānandaṁ brahma bhāvayed ity upaniṣat.

tarhi—then; kaḥ—kdo; vā—nebo; brāhmaṇaḥ—brāhmaṇa; nāma—vskutku; yaḥ—kdo; kaścit—někdo; ātmānam—Nejvyšší; advitīyam—bez druhého (sobě rovného soupeře); jāti-guṇa-kriyā-hīnam—bez zrození, hmotných vlastností a činností; ṣaḍ-ūrmi—šesti vlnami; ṣaḍ-bhāva—šesti stavy existence; iti—tak; ādi—počínaje; sarva—všech; doṣa—chyb; rahitam—bez; satya—věčná existence; jñāna—poznání; ānanda—blaženost; ananta—neomezená; rūpam—podoba; sa iyam—toto; nirvikalpam—transcendentní; aśeṣa-kalpādhāram—útočiště všech; aśeṣa-bhūtāntaryāmitvena—protože je Nadduší v srdci všech bytostí; vartamānam—jelikož je; antaḥ—uvnitř; bahiś—vně; ca—a; ākāśa-vat—jako éter; anusyūtam—spředené dohromady; akhaṇḍa—nerozdělená; ānanda—blaženost; svabhāvam—povaha; aprameyam—nad představou; anubhava—přímého vnímání; eka—jen; vedyam—cíl poznání; aparokṣatayā—neviditelností; bhāsamānam—projevený; kara-talāmalaka-vat—jako ořech v ruce; sākṣāt—přímo; aparokṣī-kṛtya—stává se neviditelným; kṛtārthatayā—úspěchem; kāma-rāgādi-doṣa-rahitaḥ—prostý chtíče, připoutanosti a dalších neřestí; śama-dāmādi-sampannaḥ—obdařený klidem, sebeovládáním a ostatními ctnostmi; bhāva-mātsarya-tṛṣṇāśā-mohādi-rahitaḥ—prostý závisti, dychtění, zmatenosti a ostatních chyb; dambhāhaṅkārādibhiḥ—prostý pýchy a falešného ega; asaṁspṛṣṭa-cetā—srdce nedotčené hmotou; vartate—je; evam—tak; ukta—popsané; lakṣaṇaḥ—vlastnosti; yaḥ—kdo; sa—on; eva—vskutku; brāhmaṇa—brāhmaṇa; iti—tak; śruti-smṛti-purāṇetihāsānām—ze śruti, smṛti, Purāṇ a Itihās; abhiprāyaḥ—má být poznán; anyathā—jinak; hi—vskutku; brāhmaṇatva-siddhiḥ—dokonalost brāhmaṇské existence; na—ne; asti—je; eva—vskutku; sac-cid-ānandam—věčný, oplývající poznáním a blažeností; ātmānam—Nejvyšším Pánu, Osobnosti Božství; advitīyam—bez soupeře; brahma—Nejvyšším; bhāvayet—měl by meditovat o; ātmānam – Nejvyšším Pánu, Osobnosti Božství; sac-cid-ānandam—věčné, plné poznání a blaženosti; brahma—Nejvyšším; bhāvayet—měl by meditovat o; ity—takto; upaniṣat—Upaniṣada.

Někdo se tedy může zeptat: "Kdo je tedy brāhmaṇa?" Písma odpovídají: "Brāhmaṇa přímo vidí Nejvyššího Pána, Osobnost Božství, který nemá soupeře, je nezrozený, nedotčený guṇami, nikdy nepoutaný hmotnými činnostmi, prostý šesti hmotných vln, šesti hmotných stavů existence, všech chyb, jehož podoba je věčná, neomezená a oplývající poznáním a blažeností, který je prostý hmotných dualit, je útočištěm všeho existujícího, Nadduší v srdcích všech živých bytostí, je všude, uvniř i vně všeho tak jako éter, je tkalcovským stavem, na kterém je vše spředeno, Jeho blaženost nikdy nekončí, je neviditelný, lze Ho vidět jen s Jeho vlastním svolením, dobrovolně se zjevuje svým oddaným a stává se jakoby ořechem v jejich rukách.

Brāhmaṇa je také prostý chtíče, připoutanosti a ostatních neřestí, je obdařen klidem, sebeovládáním a ostatními ctnostmi, je prostý závisti, dychtění, zmatenosti a ostatních chyb a má srdce nedotčené pýchou a falešným egem. Śruti, smṛti, Purāṇy a Itihāsy prohlašují, že tato osoba je brāhmaṇa. Osoba, která nemá tyto vlastnosti, nemůže být brāhmaṇou. Brāhmaṇa neustále medituje o Nejvyšším Pánu, Osobnosti Božství, který nemá soupeře, je věčný, oplývá poznáním a blažeností. Brāhmaṇa vždy medituje o Nejvyšším Pánu, Osobnosti Božství, věčném, oplývajícím poznáním a blažeností. Takto je vyslovena Upaniṣada.