Celebrate Your Title! I'm Just a Mother? Excuse Me! A few months ago, when I was picking up the children at school another mother I knew well rushed up to me. Emily was fuming with indignation. "Do you know what you and I are," she demanded. Before I could answer, and I didn't really have one handy, she blurted out the reason for her question. It seemed she had just returned from renewing her driver's license at The County Clerk's office. Asked by the woman recorder to state her occupation, Emily had hesitated, uncertain how to classify herself. "What I mean is," explained the recorder, "do you have a job, or are you just a... ?" "Of course I have a job," snapped Emily. "I'm a mother." "We don't list mother as an occupation. Housewife covers it," said the recorder emphatically. I forgot all about her story until one day I found myself in the same situation, this time at our own Town Hall. The Clerk was obviously a career woman, poised, efficient, and possessed of a high-sounding title like Official Interrogator or Town Registrar. "And what is your occupation?" she probed. What made me say it, I do not know. The words simply popped out. "I'm a Research Associate in the field of Child Development and Human Relations." The clerk paused, ball-point pen frozen in midair, and looked up as though she had not heard right. I repeated the title slowly, emphasizing the most significant words. Then I stared with wonder as my pompous pronouncement was written in bold, black ink on the official questionnaire. "Might I ask," said the clerk with new interest, "just what you do in your field?" Coolly, without any trace of fluster in my voice, I heard myself reply, "I have a continuing program of research (what mother doesn't) in the laboratory and in the field (normally I would have said indoors and out). I'm working for my Masters (the whole family) and already have four credits (all daughters). Of course, the job is one of the most demanding in the humanities (any mother care to disagree?) and often work 14 hours a day (24 is more like it). The job is more challenging than most run-of-the-mill careers and the rewards are in satisfaction rather than just money." There was an increasing note of respect in the clerk's voice as she completed the form, stood up, and personally ushered me to the door. As I drove into our driveway, buoyed up by my glamorous new career, I was greeted by my lab assistants - ages 13, 7, and 3. Upstairs I could hear our new experimental model (6 months) in the child-development program, testing out a new vocal pattern. I felt triumphant! I had scored a beat on bureaucracy! And I had gone on the official records as someone more distinguished and indispensable to mankind than, just another mother. Motherhood, what a glorious career. Especially when there's a title on the door. Whether a stay at home Mom or a career Mom, we should all carry this title. Does this make grandmothers, "Senior Research Associates in the field of Child Development and Human Relations" and great grandmothers, "Executive Senior Research Associates"? I think so. Google: "just a mother" "child development" http://www.madcota.org.au/sog/sog11n05.htm#Itm02 etc. == Oslavujte svůj titul! Jsem jen matka? Promiňte! Před několika měsíci, když jsem vyzvedávala děti ve škole, přihnala se ke mně jiná matka, kterou jsem dobře znala. Emily jen kypěla rozhořčením. "Víš, co ty a já jsme?" dožadovala se odpovědi. Než jsem stačila odpovědět, a opravdu jsem neměla odpověď připravenou, vyhrkla na mě důvod. Právě se vrátila z úřadu, kde si byla prodloužit platnost řidičáku. Na otázku úřednice po zaměstnání Emily zaváhala, nevěda kam se zařadit. Úřednice svou otázku vysvětlila: "Máte zaměstnání nebo jste jen... ?" "Ovšemže mám zaměstnání," odsekla Emily. "Jsem matka." "Matku na seznamu zaměstnání nevedeme. Patří pod ženu v domácnosti," zdůraznila úřednice. Na její příběh jsem zapomněla, dokud jsem se jednoho dne sama neocitla ve stejné situaci. Úřednice očividně šla za svojí kariérou, byla vyrovnaná, výkonná a pyšnila se zvučným titulem jako je "oficiální vyšetřovatel" nebo "městský matrikář". "A jaké máte zaměstnání?" zeptala se. Nevím, co mě přimělo to říci. Ta slova ze mě prostě vypadla: "Jsem vědeckovýzkumná pracovnice v oboru dětského rozvoje a lidských vztahů." Úřednice se zarazila, její propiska zamrzla ve vzduchu, a vzhlédla jako kdyby špatně slyšela. Zopakovala jsem titul pomalu, s důrazem na nejdůležitějších slovech. Pak jsem s úžasem přihlížela, jak je můj okázalý výrok zapsán tučně černým inkoustem v oficiálním dotazníku. "Mohu se zeptat," řekla úřednice se zájmem, "co ve vašem oboru děláte?" Chladně a beze stopy neklidu v hlase jsem se slyšela, jak odpovídám: "Provádím průběžný výzkum (která matka ne?) v laboratoři a v terénu (za normálních okolností bych řekla uvnitř a venku). Pracuji na svém magisterském titulu (celá rodina) a mám již čtyři kredity (všechno dcery). Je to samozřejmě jeden z nejnáročnějších humanitních oborů (některá matka nesouhlasí?) a často pracuji 14 hodin denně (spíše 24). Tato práce je větší výzvou než většina řadových zaměstnání a odměna spočívá spíše v uspokojení než v pouhých penězích." Jak úřednice vyplňovala dotazník, z jejího hlasu zazníval vzrůstající obdiv. Pak vstala a osobně mě vyprovodila ke dveřím. Když jsem vjela do naší garáže, nadšená svou novou atraktivní kariérou, přivítaly mě mé laboratorní asistentky ve věku 13, 7 a 3 roky. Z prvního patra jsem zaslechla náš nový experimentální model (6 měsíců) v programu dětského rozvoje jak zkouší nový hlasový model. Cítila jsem se triumálně! Nandala jsem to byrokracii! A dostala jsem se do úředních záznamů jako někdo významnější a nepostradatelnější pro lidstvo než "jen další matka". Mateřství, jak slavná to kariéra. Zvláště když na dveřích visí titul. Matky v domácnosti nebo zaměstnané, všechny bychom měly nosit tento titul. Jsou tedy babičky "starší vědeckovýzkumné pracovnice v oboru dětského rozvoje a lidských vztahů" a prababičky "výkonné starší vědeckovýzkumné pracovnice"? Myslím, že ano. zdroj: http://www.madcota.org.au/sog/sog11n05.htm#Itm02